Bojovník za silnější Japonsko Šinzó Abe odešel bez vítězství a zemi nechal v dluzích

Předseda japonské vlády Šinzó Abe si vysnil, že z funkce odejde poté, co se mu podaří „nakopnout“ japonskou ekonomiku a země zvládne zorganizovat letní olympijské hry v Tokiu. Pandemie koronaviru ale všechno změnila − hospodářství prochází hlubokou krizí a olympiáda, která se podle původních plánů měla konat letos v létě, bude až za rok. Abe, který v pátek oznámil rezignaci, se musí smířit s tím, že jeho zamýšlené politické dědictví je v troskách.

Pětašedesátiletý politik je ve funkci už osmým rokem a stal se tak nejdéle nepřetržitě sloužícím pre­miérem v japonských dějinách. K tomu, že téměř celý život stráví v politice, byl vlastně předurčen − v čele vlády stál už jeho dědeček, otec působil jako ministr zahraničí. Mladý Šinzó do politiky vstoupil už v 28 letech, když si ho otec vybral za svého asistenta.

Zastřelen zezadu. Atentátník zavraždil bývalého nejdéle sloužícího japonského premiéra Šinzóa Abeho

8. 7. 2022 ▪ 3 min. čtení

Vystudovaný politolog Šinzó Abe se vždy hlásil k tomu, že si dává velké cíle. "Určitě je důležité, jak zareagujeme na problémy, kterým čelíme zrovna teď. Ale nesmíme zapomenout na to, že musíme vytvářet budoucnost Japonska na deset či sto let dopředu," prohlásil. Vypovídá to o tom, že do úřadu nastupoval s jasnými vizemi. K tomu, aby pozvedl roli Japonska ve světě, potřeboval posílit ekonomiku.

Vrhl se proto do boje s deflací, tedy s klesajícími cenami. Ty podle ekonomické teorie vedou k tomu, že spotřebitelé odkládají nákupy a očekávají, že ceny dál klesnou. Vede to k nižší spotřebě a nižšímu růstu hospodářství. Abe zavedl program přezdívaný podle něj Abenomika. Sestával ze tří pilířů zvaných šípy − z velmi uvolněné měnové politiky centrální banky, nárůstu vládních výdajů, především na výstavbu a opravy infrastruktury, a z reforem. Abemu šlo hlavně o reformy pracovního trhu, jako je snadnější propouštění zaměstnanců, nebo o omezení byrokracie a snížení zdanění firem.

Už před koronavirovou pandemií dosáhla jeho politika jen smíšených výsledků. Ekonomika se po dlouhých letech stagnace vrátila k mírnému růstu, ale cílů, které si Abe vytyčil, nedosáhla. Míra inflace zůstávala, navzdory obrovským nákupům dluhopisů centrální bankou, jen těsně nad nulou. Ke dvouprocentnímu cíli se ani nepřiblížila. "Růst zůstává vlažný, inflace je pod cílem a trvají obavy o výši dluhu a budoucnosti reforem," shrnul Abeho snažení výzkumný institut Council on Foreign Relations.

Díky návratu Japonska k alespoň mírnému růstu se stabilizovala míra jeho zadlužení. I tak má ale země vůbec nejvyšší státní dluh na světě − více než 234 procent hrubého domácího produktu. Na druhou stranu ale nemá žádný problém prodávat své dluhopisy investorům. Nehrozí jí tedy dluhová krize, jakou kvůli vysokému dluhu zažilo například Řecko.

Pandemie japonskou ekonomiku tvrdě zasáhla. Hospodářství se v letošním druhém čtvrtletí propadlo o více než sedm procent. To je něco, na čem končící premiér Abe nenese vinu. Teprve budoucnost ukáže, jestli jeho kroky na poli ekonomiky přispěly k tomu, že se Japonsko stalo z hospodářského hlediska odolnějším než dřív. "Do japonské politiky vnesl stabilitu," ocenil ho v komentáři pro deník Financial Times politolog Tomoaki Iwai z univerzity Nihon.

Přes potíže s ekonomikou se Abemu podařilo zvýšit vliv Japonska na mezinárodní scéně, shoduje se většina analytiků. Země se ale pod jeho vedením dostávala do sporů s jinými státy. Abe má pověst nacionalisty, v roce 2013 například navštívil svatyni Jasukuni, v níž je vedle řadových japonských vojáků pohřbeno také 14 odsouzených válečných zločinců z druhé světové války. "Nikdy nepovedu válku," ujistil ale rozhořčené čínské či jihokorejské politiky.

Abe chtěl změnit pacifistickou ústavu, která Japonsku po porážce ve druhé světové válce zakazuje udržovat armádu. Obecně se ale interpretuje tak, že sebeobrana země je dovolena. Abeho záměrem bylo, aby se existence armády do ústavy dostala i oficiálně. Ani tohoto cíle už nedosáhne.

Premiérského úřadu se vzdal kvůli zdravotním problémům. "Nemohu být premiérem, pokud nemohu činit ta nejlepší rozhodnutí pro svůj lid. Proto jsem se rozhodl odstoupit ze své funkce," sdělil Japoncům.

Abe trpí ulcerózní kolitidou, tedy onemocněním zažívacího traktu. V červnu podstoupil testy, které ukázaly, že se mu nemoc vrátila, a v průběhu července se cítil čím dál více unavený. Nyní zahájí novou léčbu, která podle něj bude dlouhodobá, takže mu neumožní zůstat ve funkci.

Znamená to, že výrazná stopa politické dynastie Abeho rodiny končí. Abeho manželství s Akií Macuzakiovou, bývalou rozhlasovou dýdžejkou, je bezdětné.