Odpad je cenným materiálem. Z mláta vznikají krekry, z pet lahví zase svodidla

Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. České firmy ale dokazují, že i ten vzniklý se dá dobře využít. "V této oblasti má Česko obrovský potenciál stát se světovým lídrem. Máme celou řadu technologií, které jsou unikátní, jen nám chybí tah na branku v jejich šíření na globální úrovni," říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

To, že jdou vyrábět krekry z pivovarského odpadu, dokazuje od letošního května Biopekárna Zemanka. Za první čtyři měsíce už firma zpracovala půl tuny mláta − odpadu z výroby piva Plzeňského Prazdroje. Uvedení na trh přitom předcházel rok a půl dlouhý proces hledání těch správných výrobních postupů a hygienických procesů, jehož výsledkem je dle slov majitele pekárny Jana Zemana unikátní produkt na evropském a zřejmě i globálním trhu. "Unikátní je nejenom využití zbytku z jedné výroby jako vstupní suroviny v jiné výrobě, ale i nutriční kvality mláta, které má vysoký podíl vlákniny a extrémně nízký obsah cukrů," vyzdvihuje pivovarské krekry Zeman, který chystá ve spolupráci se společností Ikea výrobu dalšího produktu z odpadu. Tentokrát sušenek z kávové sedliny.

Uplatnění pro směsný plast

Až 80 procent obsahu žlutých popelnic tvoří směsný plast, který na rozdíl od PET plastu končí většinou na skládkách a ve spalovnách. A právě tento zbytkový plast, o který jiné firmy nejeví zájem, firma Stabilplastik materiálově zpracovává a opakovaně zužitkovává do svých výrobků. Z kelímků od jogurtů, fólií či lahví od čisticích prostředků tak vznikají palety, mobilní svodidla a odvodňovací žlaby, které jsou tvořené jen plastovým recyklátem. "Naším materiálovým vstupem je pouze druhotný plast, který stoprocentně zpracujeme. Výroba je tedy bezodpadová. Různé přeteky plastu z forem jsou znovu použity do nových výrobků," říká Jan Suchopár, spolumajitel firmy, jejíž palety z plastového odpadu mají až o 74 procent nižší dopad na životní prostředí než rozměrově shodné dřevěné.

Vyrábět takzvanou trhaninu z oblečení odloženého do sběrných kontejnerů na textil a z odpadu textilních firem, jako jsou zbytky příze, látek nebo odstřižky tkanin, se rozhodl Miroslav Válka v roce 2009. Tehdy tomuto podnikatelskému záměru nikdo nevěřil, nyní jeho firma ARCA Chrast zpracuje kolem 2600 tun druhotné textilní suroviny a odpadu ročně. Možnosti využití trhaniny jsou přitom nekonečné. V textilním průmyslu se z ní vyrábějí materiály na úklid, ve stavebnictví ochrana vodovodního potrubí, v zemědělství zabraňuje nežádoucímu růstu plevele a při parkuru v hale po ní klusají koně. Největší využití ale nachází v automobilovém průmyslu při výrobě koberečků, pohledových částí v zavazadlovém prostoru a výplňového materiálu, který se vkládá mezi plech karoserie a čalounění.

Procesem recyklace skla, který je náročný na logistiku, třídění a zpracování, vznikl nový materiál s názvem Brokisglass.

Využití skleněných střepů

Původně odpad, nyní obklady stěn, stropů či sprchových koutů. S myšlenkou opětovného využití skleněných střepů, tedy zbytkové suroviny, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě svítidel, přišli ve Sklárně Janštejn. Procesem recyklace skla, který je náročný na logistiku, třídění a zpracování, vznikl nový materiál s názvem Brokisglass, který své uplatnění nachází v architektuře, stavitelství či v interiérovém a produktovém designu. "S materiálem se můžete setkat v kolekci designových svítidel značky Brokis, stejně jako v Pařížské ulici v Praze, v showroomu firmy Innex nebo v plovoucím domě Prvok, který vznikl jako první betonový dům tištěný na 3D tiskárně," říká Jan Rabell, majitel sklárny, která týdně zpracuje kolem jedné tuny odpadového materiálu.

Zajímavé řešení, jak využít zbytky z automobilových sedaček, koberečků či pryže z ojetých pneumatik, používá firma Brens Europe. Z původně odpadních zbytků vyrábí kolejové absorbéry hluku s funkcí zadržování vody. Speciální stavebnicové dílce pak vkládá do kolejí tramvajových tratí společně s pryžovými komponenty přímo na kolejnici. Při výrobě absorbérů, které navíc zadržují dešťovou vodu a ochlazují městský prostor, se používá velké množství odpadních surovin. "Naše poslední realizace, přes dva kilometry dlouhá trať ve slovenských Košicích, obsahuje téměř 40 tisíc starých pneumatik a odpad z výroby více než 65 tisíc automobilů," popisuje statutární ředitel společnosti Jan Eisenreich zakázku, při které se podařilo tímto netradičním produktem snížit hluk z kolejové dopravy o devět decibelů.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Odpad jako surovina.