Rozpočet 2021: všechno bude jinak

První návrh rozpočtu na rok 2021, který včera premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová probírali s prezidentem Milošem Zemanem, není zajímavý tím, co v něm je, ale tím, co v něm chybí. Ministerstvo financí sestavilo hospodaření státu se schodkem 116 miliard korun. A současně uvedlo, že stejně všechno dopadne úplně jinak.

Z krize se proinvestujeme je mantra, kterou vláda permanentně opakuje ve chvíli, kdy jí dochází dech. Rozpočet ale počítá s investicemi za 142,1 miliardy, což je pokles o více než 32 miliard korun. Podle premiéra se ale ještě musí počkat, s čím přijdou ostatní ministři. Na Národní investiční plán, který vláda slavnostně představila v prosinci 2019 a jenž počítá s investicemi za osm bilionů korun do roku 2050, se tak i nadále může prášit. Stejně nesloužil k ničemu jinému než k jednorázové tiskovce vlády.

Přesné číslo ale neplatí jen pro výdaje, ale daleko víc pro příjmy. Lze pochopit, že se těžko odhaduje, jak s rozpočtem zamává aktuální pandemie a vládní opatření proti ní. Jenže ministerstvo financí do rozpočtu nezahrnulo ani chystaný největší vládní krok v posledních desetiletích, a to zrušení superhrubé mzdy. To má sebrat na příjmech mezi 70 a 90 miliardami korun. Nižší odhad počítá s tím, že to, co lidem zbude navíc, stejně utratí a rozpočtu se to vrátí například prostřednictvím daně z přidané hodnoty. Pokud ale lidé budou místo utrácení šetřit, do rozpočtu se nevrátí skoro nic.

Ministryně financí odmítla upřesnit, jak velký deficit doopravdy bude. Prezident Zeman pak podpořil zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentního zdanění pouze na následující dva roky. Dělat přesné odhady rozpočtu na několik let dopředu je ošidné. Pokud ale letošní půlbilionový schodek bude následovaný dalším půlbilionovým schodkem v roce 2021 (což při množství nejistot není vyloučeno), zbývá jediná jistota, o které se nejen nemluví, ale dokonce se popírá. V roce 2022 či 2023 se prudce zvýší daně. Nic jiného rozpočet do formy nedostane.