Když se v roce 2018 vedla debata o návrhu státního rozpočtu na rok 2019 se schodkem 40 miliard korun, opozice a ekonomičtí experti horlivě tepali vládu a bojovali za jeho snížení. O osm let později projednává Poslanecká sněmovna rozpočet na rok 2027 s plánovaným deficitem 386 miliard korun. Téměř desetinásobek. A to v době, kdy tuzemská ekonomika rozhodně nečelí hospodářské krizi – významné instituce včetně ministerstva financí predikují reálný růst tuzemské ekonomiky na příští rok v rozmezí 2,3 až 2,7 procenta.

Není tedy divu, že se současné směřování fiskální politiky od odborníků přílišné chvály nedočkalo. Možností, jak veřejné finance ozdravit, přitom existuje několik. Jenže která vláda by po své, řečeno slovy klasika, „nevýhře“ v nedávných komunálních a senátních volbách dobrovolně riskovala další ztrátu voličské přízně nepopulárními rozpočtovými opatřeními?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se Česko dostalo od sporů o čtyřicetimiliardový schodek k téměř desetinásobku?
  • Co zůstalo ze slibu, že nižší zdanění zaměstnanců potrvá pouze dva roky?
  • Proč ani relativně nízké zadlužení v evropském srovnání nemusí být důvodem ke klidu?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.