Polsko vyměřilo Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom, která disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě, rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard korun) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy korun) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu Nord Stream 2. Gazprom uvedl, že s pokutou nesouhlasí a že využije svého práva na odvolání. Ruská společnost tvrdí, že polská antimonopolní pravidla neporušila.

Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí už tak dominantní pozici firmy Gazprom na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

"Polsko je významným tranzitérem ruského zemního plynu. Výstavba konkurenčního přímého plynovodu do Německa tedy poškozuje jeho ekonomické zájmy," řekl analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor. "Mimochodem, polský plynovod Jamal v době svého vzniku byl první trasou obcházející ukrajinské území, což ale tehdy nevyvolalo žádné protesty a protiakce," uvedl.

Polsko podle Gavora navíc nemá zrovna dobré politické vztahy s Ruskem. "Proto se nelze divit, že využívá veškeré dostupné prostředky, aby projekt Nord Stream zastavilo. Nakolik je poslední pokuta oprávněná, nebo zda jde spíše o zneužití státní regulace pro účely poškození konkurenčního ekonomického subjektu, budou zřejmě rozhodovat soudy, v tomto případě i mezinárodní," dodal Gavor.

Podle analytika investorského portálu Capitalinked Radima Dohnala lze krok Polska vnímat spíše jako vztyčený prst bez možnosti projektu reálně zabránit. "Účinnějším mechanismem byla sankce ze strany USA. Každopádně to je i ponaučení pro nás, že mezinárodní projekty je v Evropě třeba dělat na základě širší shody, nikoliv to tlačit silou. Čím dlouhodobější projekt, tím větší riziko při změně politické orientace v některé ze zúčastněných zemí," řekl Dohnal.

Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu. Druhá polovina připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.

Gazprom v úterý uvedl, že hodlá projekt Nord Stream 2 co nejrychleji dokončit. Výstavba plynovodu dlouhého 1230 kilometrů je už téměř hotova, zbývá ale ještě položit zhruba 120 kilometrů potrubí v dánských vodách. Švýcarsko-nizozemská společnost Allseas loni v prosinci pokládání potrubí pozastavila v důsledku amerických sankcí na podniky spojené s výstavbou plynovodu.