České firmy přechod do on-line prostředí zvládly, několik chyb při řízení zaměstnanců na home officu ale dělají

Digitální technologie pomáhají firmám zasaženým proticovidovými omezeními udržet se na nohou. Cloudové servery lze využívat a platit podle toho, jaký výpočetní výkon zrovna podnik v době nejisté ekonomické situace potřebuje. Bez videokonferenčních hovorů si pak dnes firemní porady téměř nelze představit.

"Pandemie ze dne na den přinesla obrovskou urgenci na změnu způsobu práce a urychlila zavádění digitálních inovací," říká Rudolf Urbánek, šéf česko-slovenské pobočky Microsoftu, který firmám s digitalizací pomáhá.

Podle Urbánka si řada tuzemských podniků začala digitální nástroje ve větší míře osvojovat teprve nedávno. Dotlačila je do toho koronakrize. To ale znamená, že firmy se zatím často ještě neumí v digitálním světě zorientovat. Proto pro ně Microsoft spolu s další technologickou společností Accenture připravily on-line konferenci s názvem Envision Forum 2020. Jejím partnerem je i vydavatel HN − společnost Economia.

Akce se uskuteční tuto středu a čtvrtek a představí se na ní současné digitální trendy i vize budoucího vývoje. O těch bude mluvit třeba známý ekonom Tomáš Sedláček, uznávaný australský finančník a futurolog Brett King nebo právě šéf českého Microsoftu Urbánek.

Ten krátce před Envision fórem poskytl HN rozhovor. V něm hovoří třeba o tom, v čem dělají tuzemské firmy chyby při řízení svých zaměstnanců na home officu.

HN: Když jsme se spolu bavili minulý rok, zmiňoval jste, že české firmy jsou v oblasti digitální transformace pozadu za svými konkurenty ze Západu. Jak je to nyní v situaci pandemie, kdy význam digitalizace vzrostl?

Dnes bych si to už říct nedovolil. Digitální technologie mnoha firmám pomohly v současné situaci zůstat vůbec v chodu. Tuzemské společnosti tak velmi rychle v jejich využívání se Západem srovnaly krok. Masivní rozvoj digitalizace se teď ale samozřejmě netýká pouze Česka, vidíme ho i v okolních státech. Téma digitální transformace se teď probírá v celém byznysu. Firmy se ale liší v tom, jak k tomu přistupují. Společnosti, které začaly digitalizovat už před pandemií, už chystají vize, jak díky novým technologiím vyjít z krize silnější. Jiné firmy se do inovací pustily až v pandemii, protože musely. Ty se zatím nad nějakými dlouhodobými strategiemi příliš nezamýšlejí.

HN: Když je řeč o digitalizaci, nejvíce je teď vidět rozšíření videokonferenčních hovorů. V Česku se nejvíce používají videoplatformy jako Zoom, Google Meet nebo vaše Microsoft Teams. Jak v krizi vzrostlo používání Teams?

Teams samozřejmě zažily obrovský boom. Možná ale stojí za zmínku, jak moc je teď tato platforma ve světě rozšířená. V prvních dvou třech týdnech první vlny pandemie jsme museli kapacitu našich datových center, na kterých Teams běží, navýšit několikanásobně a nadále průběžně zvětšujeme. Co se týká Česka, tady naše videohovory přes Teams nevyužívají jen firmy, ale třeba také školy. U těch byl byl nárůst významnější než u podniků. Počet českých uživatelů z řad žáků a učitelů nám oproti stavu před pandemií vzrostl o několik tisíc procent. To je ale logické. Od klasické fyzické výuky, v níž se videohovory skoro nepoužívaly, se muselo rychle přejít k distanční výuce. A v té se dá bez podobného nástroje obejít jen těžko.

HN: Pro Microsoft je v posledních letech klíčový byznys se vzdálenými cloudovými servery. Spousta českých podniků zůstávala dlouhé roky konzervativní. Místo cloudu si raději držely vlastní fyzické servery. Změnilo se to v koronakrizi?

Musím říct, že za posledních osm měsíců je větší používání cloudu asi nejpozitivnější změnou, kterou vidíme. Čím dál více českých firem si uvědomuje, že teď těžko mohou předpovídat budoucnost na nejbližší rok nebo dva. Nikdo neví, kdy koronakrize skončí a kdy se vrátíme do normálu. V takovém případě dává velký smysl právě cloud, za který platíte vždy podle toho, jakou výpočetní kapacitu zrovna potřebujete. Využívání cloudu se typicky očekává třeba u e-shopů. Ty s každým zavřením kamenných obchodů zažívají zvýšený nápor, který musí zvládnout.

Nejde ale jen o segment e-com­merce. Cloud dnes ve velkém vy­užívají také mobilní operátoři nebo banky. Nám se jako cloudové platformě líbí, že si dnes firmy nepořizují jen základní cloudovou infrastrukturu, ale stále častěji také další služby fungující nad ní, které využívají třeba technologie umělé inteligence. V posledních týdnech jsme tak například přidali funkci na strojové rozpoznávání mluvené řeči u několika evropských jazyků včetně češtiny.

HN: K čemu mohou firmy takové strojové překlady využívat?

Vezměte si třeba jen Teams. Dnes v nich Microsoft dokáže překládat mluvené slovo i u jazyků, které nejsou tak rozšířené. Když tedy danou řečí nemluvíte a potřebujete si přes video popovídat s někým ze zahraničí, tak si v systému zapnete přepis do češtiny a máte k dispozici zápisky z obchodního jednání. V těch si pak můžete zpětně dohledat, kdo co kdy řekl nebo jak na jeho slova ostatní účastníci videokonference reagovali. Taková funkce firmám podstatně zjednodušuje život. Dalším příkladem jsou tuzemské banky, které se snaží komunikaci se zákazníky přednostně řešit on-line. Máme třeba projekty, kdy umělá inteligence pomáhá na dálku ověřit identitu klienta z jeho fotky bez toho, aby musel člověk chodit na pobočku a prokazoval se tam občankou nebo řidičským průkazem.

HN: Vraťme se ke cloudu. Představme si podnik, který využívá fyzické servery a je s nimi spokojený. Proč by vůbec měl přecházet na cloud?

Spousta podniků se dnes rozhoduje, zda investuje do nových fyzických serverů. Pak je ale těžké předpovídat, zda jim serverová kapacita bude za pár let stačit. U cloudu si můžete takovou kapacitu průběžně měnit podle toho, jak se zrovna vyvíjí váš byznys. Nemusíte přitom na začátku investovat poměrně velké peníze do serverové infrastruktury. Dalším důvodem pro vstup do cloudu, který firmy zohledňují čím dál více, je bezpečnost. Dnes se nepracuje jen z kanceláře, ale i z domova i dalších prostředí. Podniky proto musí více řešit zabezpečení svých systémů, které jim může zaručit právě cloud.

HN: Dá se říct, kolik jeho instalace podle velikosti společnosti zhruba stojí?

Pomůžu si jedním průzkumem, který jsme si nechali před pár týdny udělat a který se věnoval tomu, jak jsou na tom české firmy v oblasti digitální transformace. Přes 65 procent z nich udává, že oproti situaci před pandemií se u nich výrazně zvýšila úroveň digitalizace. Ptali jsme se jich také na to, jak se proměnily jejich investice do technologií. Možná byste byl překvapený, ale více než dvě třetiny z nich udávají, že takové investice zůstávají ve stejné výši nebo rostou či klesají zhruba o 10 procent. Takže firmy na jednu stranu uvádějí, že digitalizují více. Na druhou stranu to pro ně ale neznamená výrazné zvýšení nákladů.

HN: Jednou věcí jsou technologie, další schopnost lidí je ovládat. Loni český Microsoft v jedné ze studií uváděl, že většina tuzemských manažerů nemá potřebu své podřízené nechat dále vzdělávat v digitálních dovednostech. Jak je to nyní?

Za dobu pandemie sledujeme, že se tenhle postoj u vedení společností naprosto obrátil. Firmy teď mají akutní potřebu své zaměstnance motivovat k dalšímu vzdělávání v používání digitálních technologií. Teď je to pro podniky zkrátka naprostá nutnost.

HN: V čem při tom firmy dělají největší chyby?

Napřed bych rád zmínil plusy. Množství společností bylo s příchodem pandemie příjemně překvapeno tím, jak rychle a snadno po technologické stránce zvládly přechod na home office. Třeba banky a mobilní operátoři, kteří mají velká zákaznická centra, v předešlých letech zkoušeli alespoň část lidí z call center nechat pracovat z domu. Do příchodu pandemie tu ale nebyla jediná firma, která by k tomuto modelu u svých call center přistoupila ve větší míře. Dnes je to naopak poměrně běžná praxe, která se samozřejmě netýká jen zákaznických center.

HN: No a ty minusy?

Vzhledem k tomu, že přechod k práci z domova nastal velmi rychle, tak se teď podniky musí potýkat s některými problémy. Jde hlavně o to, že lidé pracující z domova ztrácejí sociální kontakt se svými kolegy, vzniká u nich riziko nižší sounáležitosti s firmou. Na home officu se neuvěřitelně zrychlila výměna informací. Od lidí se očekává, že budou neustále on-line, jedna videoporada u nich navíc střídá druhou. Množství firem si už ale uvědomuje, že takový přístup nemusí být dlouhodobě udržitelný. Proto se například přiklánějí ke zkracování on-line porad nebo snižování jejich počtu. Snahou je zkrátka tempo trochu zpomalit, aby zaměstnanci nebyli prací v on-line světě přetížení. Bohužel máme ale pocit, že některé společnosti v překotném vývoji posledních měsíců tento negativní aspekt práce z domova zatím přehlížejí nebo ho vůbec neřeší. K hledání vyváženosti v práci se ale každopádně bude třeba vrátit, až se situace trochu uklidní.

HN: Jednou pandemie skončí. Udrží se práce z domova v takové míře, jakou sledujeme nyní?

Za pár měsíců možná budeme v situaci, kdy bude potřebných méně míst v kancelářích, protože část lidí zůstane pracovat z domova. Můžeme se bavit o tom, o kolik procent takových pracovníků na home officu přibude oproti stavu před koronakrizí. Troufnu si říct, že významně přibudou hybridní pracovní místa, kdy se bude práce z domu a z kanceláře kombinovat podle potřeb a přání zaměstnance. Jsem ale přesvědčený, že fyzické setkávání s kolegy nevymizí, je důležité k upevňování pracovních týmů a mezilidských vztahů.