Pandemie urychluje digitalizaci. Podniky se bez moderních technologií neobejdou

České i další evropské firmy si stále více uvědomují, že se bez moderních technologií neobejdou. V budoucnu jim totiž umožní méně se spoléhat na lidskou sílu, které je nedostatek. Rozvoj čtvrté průmyslové revoluce, takzvaného Průmyslu 4.0, tak postupuje výrazně kupředu. Servisuje se na dálku a vznikají chytré technologie, které usnadní život.

Tento trend potvrzuje Alena Nováková z Národního centra Průmyslu 4.0, podle které se celkový přístup velkých i menších firem v souvislosti s pandemií koronaviru postupně mění. "Pandemie jen ukázala, kam současný svět a společnost směřují. Výroba v Asii a transport výrobků na evropské či americké trhy byly donedávna tím nejlepším řešením, protože cena pracovní síly je v Asii nesrovnatelná s tou v Evropě. V době, kdy se transport komplikuje a výrobci či zákazníci marně čekají na své objednávky, se tak mění i uvažování. Velká část levné pracovní síly se dá nahradit právě robotizací. Přesun výroby z Asie zpět do Evropy je velkou šancí pro české výrobce," myslí si Nováková.

Servis na dálku

Podle profesora Vladimíra Maříka z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT by bylo ideální, kdyby většinu standardů Průmyslu 4.0 měly firmy osvojené do roku 2030. Pak lze totiž očekávat výrazné zvýšení robotizace. "A to zejména v návaznosti na masové zavádění takzvaných kolaborativních robotů a průmyslové automatizace. Celkově budou závody fungovat efektivněji, budou se opírat o nové obchodní modely umožňující dynamicky sdílet či pronajímat kapacity výrobních strojů a linek a také pracovat ve vzájemně kooperativních sítích a vztazích," předpovídá přední český odborník na digitální technologie.

Že si firmy v Česku díky koronavirové krizi začaly více uvědomovat přínosy digitální transformace a investic do technologií Průmyslu 4.0, odhalil i letošní průzkum Svazu průmyslu a dopravy. Sledoval, jak firmy využívají technologie Průmyslu 4.0, digitalizují a modernizují své provozy a jak celkově fungují.

"V konkrétních firmách urychlila koronavirová krize investice například v oblasti využívání rozšířené reality. Díky ní podniky servisují stroje na dálku, aniž by zaměstnanec musel letět na druhou stranu zeměkoule a servis provádět fyzicky. Podobný efekt vidíme i v oblasti simulací a modelování nejen technologických zařízení, ale i procesů. Díky snaze řešit důsledky koronavirové krize se také v některých firmách zlepšila on-line komunikace mezi technologickými zařízeními a lidmi," vyjmenovává příklady z praxe Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

Podle zjištění tohoto svazu se ve srovnání s loňským průzkumem letos významně rozšířil okruh firem, které na investice do technologií Průmyslu 4.0 vyčleňují od pěti do 20 procent svých investičních rozpočtů. Zatímco loni jich bylo 27 procent, letos tuto výši investic uvedlo 42 procent účastníků průzkumu. V příštích pěti letech chce navíc 49 procent respondentů zvyšovat objem investic do technologií Průmyslu 4.0. Zbytek plánuje zachovat své investice na stávající úrovni.

První nanofarmaceutická linka

Jak digitalizace v českém průmyslu postupuje, lze ukázat na konkrétních případech. Třeba společnost Contipro, jejímž hlavním polem působnosti je výzkum a vývoj produktů obsahujících kyselinu hyaluronovou, se může pochlubit první nanofarmaceutickou výrobní linkou na světě.

Společnost sídlící ve východočeské obci Dolní Dobrouč ve výzkumu využívá inovace, které přicházejí s probíhající automatizací. Vznikají tak 3D návrhy velmi specifických částí strojů a zařízení. "Může se jednat o unikátní kombinované trysky, jejichž výroba probíhá vzdáleně pomocí nejmodernějších 3D technologií. Tradiční strojní výroba by přitom na produkci takových specifických dílů nestačila," popisuje výzkumník Marek Pokorný.

Tvrdí, že se objevují i další trendy, které jsou čím dál populárnější. "Masivně se robotizují a automatizují sklady. Jasným trendem je napojování výrobních strojů, čidel či transportních vozíků k internetu," nastiňuje Mařík z ČVUT.

Jedním z lídrů v oblasti rozvoje inovací je bezpochyby také společnost Siemens. "Stále více se začínají prosazovat prvky umělé inteligence, které pomáhají dále zvyšovat jak kvalitu výrobků, tak produktivitu výroby. Nepochybuji, že právě umělá inteligence bude v příštích letech klíčovým trendem digitalizace," říká ředitel prodeje Siemens Digital Industries Jens Wulf. "Určitě ale doporučuji poradit se s odborníky. Nesystematické zavádění dílčích řešení není cestou k cíli, tedy vyšší efektivitě, produktivitě a konkurenceschopnosti," dodává.

Evropské firmy patří ke špičce

Siemens například nově uzavřel partnerství se společností Asfinag, zodpovídající za plánování, financování, stavbu, provoz a údržbu rakouské dálniční sítě. A to za účelem poskytnutí technologie inteligentního systému řízení dopravy, který umožňuje výměnu bezpečnostních informací mezi auty a infrastrukturou.

Jde o kooperativní inteligentní dopravní systém řízení dopravy nové generace, který využívá takzvanou C-ITS technologii k analýze stavu dopravy a poskytuje motoristům informace o dopravních kolonách, nehodách a uzavírkách.

"Přímé propojení infrastruktury a řidičů významně přispěje k bezpečné, účinné a udržitelné mobilitě. Asfinag spouští digitální komunikaci mezi infrastrukturou a vozidly navzájem, a to po celé dálniční síti," přibližuje výkonný ředitel Asfinagu Josef Fiala.

Společnost v současné době zahájila proces instalace zařízení podél rakouských dálnic a zřízení řídicího centra. Očekává se, že první služby C-ITS, které budou řidiče varovat před nebezpečnými dopravními situacemi, by měly být nasazeny během příštích 16 měsíců. Další fáze projektu budou zahrnovat automatizované řízení a správu dopravní sítě.

Podle předsedy představenstva spolku Industry Cluster 4.0 Tomáše Kubaly už dnes evropské firmy patří v zavádění čtvrté průmyslové revoluce ke světové špičce. "Svědčí o tom mimo jiné velký zájem o naše aktivity v oblasti poradenství, vzdělávání a osvěty k tématům digitalizace a automatizace výroby, stejně jako zájem o přeshraniční spolupráci a návštěvy chytrých provozů v dalších evropských zemích. Z hlediska úspory režijních nákladů proto věříme, že současná situace snahy firem o inovace ještě urychlí," shrnuje Kubala.

Článek byl publikován v komerční příloze HN České strojírenství.