Trhy práce zatím odolávají, ale budou pod tlakem

Globálně zůstávají trhy práce robustní, i když si musely projít poměrně obtížným obdobím počínaje pandemií covidu přes válku na Ukrajině a energetickou krizi až po aktuální období, které je charakteristické eskalací obchodních válek.

Z pohledu míry nezaměstnanosti trhy práce zasáhla především pandemie covidu, zřetelné to bylo zejména v případě USA, kde se míra nezaměstnanosti v dubnu 2020 dostala na 14,4 procenta, když ještě o dva měsíce dříve činila pouhých 3,8 procenta. Již o dva roky později ale byla na 3,4 procenta, když kompletně odezněla protipandemická opatření. Evropa s mnohem chráněnějším trhem práce zaznamenala vrchol nezaměstnanosti zkraje roku 2021. Další zmíněné události, tedy válka na Ukrajině, energetická krize a obchodní války, již na trh práce dopadly spíše marginálně.

Pokud srovnáme míry nezaměstnanosti na počátku roku 2020 s posledními mezinárodně srovnatelnými čísly podle Mezinárodní organizace práce za květen, je zřejmé, že v mnoha zemích je trh práce z toho pohledu dnes ve stejné kondici jako před pandemií (kupříkladu USA či Polsko), v některých zemích je aktuální nezaměstnanost dokonce nižší než před pandemií. Sem patří EU či eurozóna. Z okolních zemí například Slovensko. A opak je třetí skupina zemí, které jsou na tom o něco hůře. Tady nalezneme například Maďarsko, Německo či Česko.

Vláda mění kvóty pro „dovoz“ cizinců. Místo čínského kuchaře chce raději ajťáka a také víc masérek z Thajska

12. 6. 2025 ▪ 4 min. čtení

Stále relativně nízké míry nezaměstnanosti ale nejsou aktuálně ideálním ukazatelem robustnosti či napjatosti na trhu práce. V posledních letech totiž sehrává svou roli demografie a nižší absolutní počet pracovní síly (kterou částečně doplnili zejména ukrajinští pracovníci).

Celková míra nezaměstnanosti zároveň nezachycuje strukturální změny. Zejména v průmyslu pracovní místa zanikají a dosud je byl do velké míry schopen absorbovat trh služeb, který čelil vysokému odlivu pracovní síly v době pandemie. Z toho pohledu je zajímavější pohled na počet nově vytvořených pracovních míst, respektive poměr volných pracovních míst k celkově nezaměstnaným. Tady je pak globálně vidět, že nejvyšší utaženost na trzích práce je prakticky ve všech zemích za námi.

Je tedy pouze otázkou času, kdy to uvidíme nejprve na vyšší nezaměstnanosti a následně ve slabší mzdové dynamice. V Česku, přestože je míra nezaměstnanosti jedna z nejnižších v Evropě, atakuje nejvyšší hodnoty od pandemického roku 2021. V případě podílu nezaměstnaných, který je počítán na základě údajů z Úřadu práce, je hodnota dokonce nejvyšší od roku 2017.