Na pololetní vysvědčení bude stačit slovní hodnocení, maturity budou bez známek a na střední bez přijímaček

Za normálních okolností by děti po vánočních prázdninách opět zamířily do škol, letos se ale návrat týká jen prvňáků, druháků a žáků speciálních škol. Všichni ostatní startují poslední měsíc prvního pololetí školního roku z domova. Pokud se školy do konce ledna neotevřou, mohou pololetní vysvědčení předat později. Jeho obsah ale budou muset žákům sdělit 28. ledna, uvedla to mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Úřad podle ní již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.

Ministerstvo školství také vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm už dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. Ředitelé středních škol budou moct uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek. Na víceletá gymnázia by se měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů.

Přijímací zkoušky na střední školy připravované státní společností Cermat tak, aby byly pro všechny stejné, zůstávají povinné pro víceletá gymnázia. Bývá velký přetlak zájmu a ředitelé potřebují nějaké vodítko, jak žáky rozřadit. Jinak školy tyto testy jako kritérium pro přijetí uchazečů mohou, ale nemusí použít. Bude možné uskutečnit přijímací zkoušky i distančním způsobem.

Termíny pro jednotné testy od Cermatu se zatím nezměnily − pro čtyřleté obory budou 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna, podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je ale bude možné podle vývoje koronavirové epidemie posunout. Ředitelé vyhlásí podmínky pro přijetí na své školy do konce ledna. Termín pro podání přihlášky pro první kolo zůstává zachován na 1. března.

Maturity bez známek

Na začátku roku není jasné ani to, kdy budou maturity. "V případě méně příznivé epidemické situace je možné, obdobně jako ve zkušebním období jaro 2020, posunout termíny," sdělila mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Doplnila, že není v plánu vypustit některou část maturitní zkoušky.

Ovšem na změny se letos maturanti musí připravit i bez ohledu na virus. Státní maturitní testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka se už nebudou známkovat. Hodnotit se budou jen slovy "uspěl" či "neuspěl", podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech určí Cermat. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky ve škole.

Povinné slohy a ústní zkoušky z jazyků si školy budou organizovat samy. Zatímco ještě loni psali studenti maturitní sloh z češtiny i cizích jazyků podle centrálně zadávaných témat od jmenované ministerské společnosti, letos je školy vymyslí i vyhodnotí samy.

Zejména učitelé jazyků z odborných škol se tomu brání. Ministerstvo požaduje, aby otázky byly monotematické, což dosud neplatilo. "Znamená to, že do otázek nebudeme moct přidat naši odbornou část, a pokud ano, bude to hrozně šroubované. Nevím, jak k tématu o rodině či cestování nenásilně přidat svařování," vysvětluje angličtinář David Jedlička ze Střední školy průmyslové a umělecké v Opavě. Jenže ministerstvo si za změnou stojí. Podle jeho stanoviska mají školy využít pracovní listy z minulosti nebo zkušenosti ze školní části maturit.

Informatika jinak

Zkušenosti z distanční výuky ukázaly, jak je důležité, aby děti i učitelé rozuměli digitálním technologiím. V letošním roce by se měl z informatiky stát mnohem důležitější předmět, třeba na úrovni dějepisu. Za celou základní školní docházku byla dosud povinná jedna hodina informatiky týdně ve dvou ročnících. Nyní by měla být na prvním stupni povinná ve dvou ročnících a na druhém ve všech čtyřech.

Změnit se má také to, co se žáci ve výuce dozvědí. Už by nemělo jít primárně o ovládání počítače, psaní a úpravu textů. To by se mělo učit třeba v češtině, kam práce s textem patří. Vytváření tabulek by zase měli probrat učitelé matematiky. V hodinách informatiky by měl zůstal prostor na robotiku či základy programování.

Ministerstvo školství tyto změny plánuje od roku 2016, letos by se konečně měly dostat na všechny školy. "Pomoct by mohla zkušenost s on-line výukou, teď je na zavedení novinek dobrá doba," míní Bořivoj Brdička z Jednoty školských informatiků.

Neplatiče výživného nahradí stát

Velká pomoc od státu má přijít zejména samoživitelkám a samoživitelům. Od července bude za neplatiče proplácet alimenty stát a poté je bude po dlužnících vymáhat.

Na nezaopatřené děti bude Úřad práce vyplácet maximálně tři tisíce korun měsíčně. "Zákon má pomoci dětem, které mají tu smůlu, že se narodily do rodin, kde jeden z rodičů neplatí alimenty," řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle ní se náhradní výživné týká odhadem 24 tisíc nezaopatřených dětí.

Maláčová připustila, že zákon o náhradním výživném neřeší nízkou vymahatelnost dlužného výživného.

Změnit to chce další právní úpravou, a to v novele občanského zákoníku, kterou se zabývá sněmovna. Ve hře je vedle zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.

Samoživitel/ka musí ale nejprve začít peníze po dlužníkovi vymáhat v exekuci nebo soudně. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek do tří tisíc korun. Úřady práce by podle ministryně kvůli nové agendě měly posílit zhruba o 150 lidí.