Rodiče, jejichž děti přes zimu vyrostly z bot, mohou nakoupit v kamenné prodejně novou dětskou obuv i oblečení. Zároveň v pondělí kabinet udělil výjimku z vládních protikrizových opatření také prodejnám papírnictví. Není to ale výsledek zlepšení pandemické situace v Česku. Protiepidemický systém PES zůstává i přes klesající tendenci v počtu nakažených v nejhorším pátém stupni a ještě tento týden musí vláda požádat o prodloužení nouzového stavu.

Ten zatím platí do pátku. Kabinet navrhne sněmovně, aby svolila s jeho prodloužením o další měsíc. "Logika je jasná. I když čísla klesají, není to nic, co bychom měli slavit," komentoval jednomyslné rozhodnutí kabinetu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Uvedl, že denní nárůsty lidí s pozitivním testem jsou stále v tisících, což je velké riziko pro zdravotnický systém. Systém PES proto podle něj i nadále musí zůstat v nejhorším stupni. "Musíme pokračovat v opatřeních, která zabrala. A to vyžaduje nouzový stav," řekl Hamáček.

V pondělí přibylo v Česku 7590 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 1800 méně než před týdnem. Počet hospitalizovaných s covidem-19 ale vzrostl o více než 300 na 6666 lidí. Do statistik přibylo 197 úmrtí. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Mírně vzrostlo reprodukční číslo, které ukazuje, kolik lidí průměrně nakazí jeden pozitivně testovaný. Zvýšilo se z 0,71 na 0,76. V evropském průměru patří ale tato hodnota mezi nejnižší. Podle dat serveru nakit.cz, který vznikl v rámci vládního programu digitalizace "Digitální Česko", má  reprodukční číslo kolem 0,7 i Bulharsko, Dánsko a Litva, lepší (0,6) je v rámci EU v Irsku, Maďarsku a na Kypru.

Ve světě má výrazně nejvyšší reprodukční číslo Kongo, a to 11, nejmenší reprodukční číslo ve světě, 0,2, má Bhútán, Dominika a Uganda. Británie má 0,8 a Japonsko 0,9, stejně jako USA a Kanada.

Nouzový stav

Žádost tento týden

Vláda bude ve sněmovně ještě tento týden usilovat o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii covidu-19 o dalších 30 dní. Pokud vláda získá souhlas poslanců, nouzový stav by měl trvat do 21. února. Zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí nouzový stav od 5. října.

Prodloužení už tu byla

Koncem října souhlasili členové dolní komory s prodloužením stavu nouze o 17 dnů, ve druhé polovině listopadu o 22 dnů, potom na návrh komunistů o 11 dnů. Před vánočními svátky sněmovna souhlasila s prodloužením nouzového stavu o 30 dnů. Kabinet chtěl vždy prodlužovat o měsíc.

Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, nynější trvá více než sto dnů. Váže se na něj většina vládních protikoronavirových opatření. Lze také nasadit například vojáky pro pomoc ve zdravotnictví a v domovech pro seniory.

30 dnů

je doba, o jakou bude tento týden kabinet žádat sněmovnu prodloužení nouzového stavu.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) připomněl, že nejohroženější skupina seniorů ve věku nad 80 let čítá v Česku na 400 tisíc lidí. Při onemocnění končí třetina z nich v nemocnici, pětina z nich následně potřebuje intenzivní péči. "Může se stát, že během tří týdnů bude trojnásobně překročena kapacita systému. V tu chvíli je to problém každého z nás, ne jen těch s covidem," argumentoval Blatný, proč je nutné prodloužit nouzový stav.

Vláda však opakovaně naráží na odpor opozice, kdykoliv o prodloužení požádá. Například KDU­-ČSL bude požadovat, aby kabinet zlepšil podporu podnikatelům, kteří museli kvůli vládním protiepidemickým opatřením zavřít své provozovny. Předseda strany Marian Jurečka potvrdil, že jeho strana bude například požadovat navýšení kompenzačního bonusu, který nyní činí 500 korun na den.

Jurečka připomněl, že oproti jarnímu čerpání z bonusu nyní musí podnikatelé odevzdat povinné odvody, takže jim z vládní pomoci zbude asi deset tisíc korun měsíčně. Lidovci proto chtějí částku zvýšit alespoň na dvacet tisíc měsíčně před odvedením povinných plateb. "Pokud vláda nezlepší podporu podnikatelů, nemáme se o čem bavit," řekl předseda lidovců.

Před měsícem při žádosti o prodloužení nouzového stavu vládu ve sněmovně podpořili komunisté. Ti zatím nemají jasno, zdali to tento týden zopakují. "Budeme o tom jednat na klubu, ale nějaké podmínky mít budeme," uvedl komunistický poslanec Jiří Dolejš. Blíže nechtěl zmíněné podmínky definovat, uvedl pouze, že se týkají průběhu plošného očkování.

Vláda zatím nemá záložní scénář, pokud by sněmovnou prodloužení nouzového stavu neprošlo. "Vedeme jednání, hlasy zatím zajištěné nemáme," uvedl Hamáček s tím, že by konec nouzového stavu znamenal konec všech opatření podle protiepidemického zákona. "Což by znamenalo i obrovskou komplikaci pro očkování," dodal vicepremiér.

Změnu k lepšímu zatím přináší jen úterní otevření prodejen se školními potřebami a dětským oblečením či obuví. "Pokud má někdo prodejnu s obuví, kde má třeba jen třicet procent dětského sortimentu, může otevřít, ale dospělý sortiment musí být zakrytý páskami," popsal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima, který byl minulý týden hospitalizován s dýchacími potížemi, má onemocnění covid-19. Je ve vážném, ale stabilizovaném stavu na intenzivním lůžku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Zkušební provoz očkovacího centra

Očkovací centrum v Českých Budějovicích zahájilo zkušební provoz. Vakcínu proti koronaviru v pavilonu českobudějovického Výstaviště, kde centrum vzniklo, dostalo pět desítek jihočeských záchranářů. Testovací provoz má simulovat reálnou situaci a zjistit například časovou náročnost na jednoho člověka, jenž se k očkování dostaví.

Jihočeský kraj předpokládá, že zkušební provoz vakcinačních center do konce týdnu spustí například i v Písku a v Táboře. Projekt počítá s tím, že velkokapacitní zázemí pro očkování bude v každém ze sedmi okresních měst. V době největšího náporu by každé centrum mělo zvládnout podat vakcínu stovkám lidí denně. Podle odhadů by ostrý provoz pro veřejnost ve vakcinačních centrech mohl začít v únoru. Vznik očkovacího centra inicioval hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, který dlouhodobě a vládu kritizuje za neschopnost při řešení koronavirové krize.

Problémy s dodávkami vakcín

Vysočina obdržela z celkové dodávky vakcín proti covidu-19 do České republiky necelá tři procenta dávek. Neodpovídá to původnímu plánu, že dávky budou distribuovány podle počtu starších obyvatel v kraji. Novinářům to v úterý řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO). Očekává, že dodávky vakcíny na Vysočinu se budou zvyšovat.

"V České republice bylo mezi 14 krajů distribuováno zhruba 200 tisíc dávek této vakcíny, ke včerejšku (pondělí) Kraj Vysočina zaregistroval objem této dodávky v počtu 5850 dávek," řekl Schrek. Většinu dávek dostaly státem zřízené fakultní nemocnice a ani zbylé dávky nebyly podle Schreka mezi kraje rozděleny podle demografických ukazatelů, takže nezbývá látka pro očkování seniorů starších 80 let. Očkovaná zatím byla jen část klientů v domovech seniorů. Prvních 450 lidí starších 80 let, kteří se od pátku k očkování mohli registrovat, dostane očkování 22. ledna. "Dostáváme desítky e-mailů, proč neočkujeme, proč jsme otevřeli pouze 450 volných okének. Udělali jsme to pod tím tlakem na úkor zdravotníků, udělali jsme to na úkor domovů pro seniory, které očkujeme postupně, bohužel jsme neměli jinou možnost," řekl Schrek.

Na Vysočinu by podle něho měl v tomto týdnu dorazit oproti minulém týdnu dvojnásobek očkovací látky. Minulý týden přišlo 390 lahviček. Z každé z nich je možné podat až šest dávek. "Pokud se tak stane a budeme to moct potvrdit, což teď nevíme, tak se ta situace snad trošku zlepší. Pan ministr (Jan Blatný) a pan premiér (Andrej Babiš) přislíbili, že budou postupně znevýhodnění našich krajů od této chvíle narovnávat," řekl Schrek. Podobně nízké dodávky jako Vysočina mají podle něho také v Ústeckém, Zlínském, Libereckém nebo Olomouckém kraji.

Ministr Blatný v úterý odvolal svou politickou náměstkyni Alenu Šteflovou, uvedl web Seznam Zprávy. Nechala se i s manželem přednostně očkovat ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Kvůli postupu při očkování v SZÚ skončil minulý týden i jeho ředitel Pavel Březovský.

Ochota Čechů k očkování proti covidu-19 v lednu stoupla na 46 procent, zjistila European National Panels. V říjnu až prosinci měla zájem asi třetina lidí. K úterním 11:00 bylo podle ministra Blatného podáno 129 829 vakcín proti koronaviru. Naočkováno je tak 1,3 procenta populace, což je průměr v Evropě.

K očkování proti koronaviru se od pátku registrovalo víc než 180 tisíc lidí starších 80 let. Termín pro podání vakcíny dostalo z on-line registračního systému 63 tisíc z nich. 

Od pátku by měli senioři registrovaní v on-line systému na očkování proti koronaviru dostávat druhý kód PIN až ve chvíli, kdy se objeví termín vakcinace v jejich okolí. Dosud ho obdrželi hned a museli volné termíny sledovat v systému. Nově tak systém umožní dávat v očkování přednost starším lidem. Napsal to dnes server Seznam Zprávy s odvoláním na informace z Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Tuto úpravu dnes hejtmanům slíbil podle Asociace krajů ministr Blatný.

Britská mutace viru je ve třech krajích

Britská mutace koronaviru byla potvrzena na vzorcích, které pocházely z Prahy a Středočeského a Královéhradeckého kraje. Novinářům to v úterý řekla Helena Jiřincová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Laboratoř nyní prověřovala 12 vzorků s podezřením na britskou mutaci.

Ministr zdravotnictví Blatný v pondělí uvedl, že mutace není nebezpečnější, ale šíří se zhruba o 40 procent rychleji a postupně mezi variantami viru převládne. Podle Blatného může mutaci obsahovat až deset procent vzorků, které se prověřují. Před mutací očkované chrání vakcíny, kterými se v Česku očkuje.

Iniciátoři Chcípl PES chtějí do politiky

Restauratéři z iniciativy Chcípl PES chtějí založit politickou stranu Otevřeme Česko - Chcípl PES. Restaurace pak budou politické buňky, uvedli. 

V nich pak podle výkladu organizátorů bude moci být otevřeno, protože politická jednání mají z restriktivních vládních nařízení výjimku. Uvedli to dnes na tiskové konferenci v jedné z "odbojných" restaurací, pražském Šeberáku. Podle nich vláda vyhlásila rebelujícím restauracím válku, když zařadila do programu COVID gastro podmínku pro čerpání dotací. Žadatelé musejí uvést, že nikdy neporušili vládní nařízení.

Jeden ze zakladatelů iniciativy, bývalý poslanec ODS Jiří Janeček ze středočeského pivovaru Malý Janek uvedl, že primárním úkolem hnutí není kandidovat ve volbách. "Je to odpověď na restrikce této vlády, která s námi nechce jednat, zachraňuje jenom sebe," uvedl Janeček. V každé spřízněné restauraci nebo obchodu bude nyní petice, která je potřebná pro založení politického hnutí. Restaurační, ale i jiné provozy pak budou označené jako politické buňky, kde se budou konat setkání s občany. Do nich pak podle organizátorů nemůže žádný restriktivní orgán zasáhnout.