V psychiatrické péči za Evropou zaostáváme, změna potrvá i 20 let

Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.

Psychiatrická péče se v tuzemsku od 90. let zásadně nezměnila a stojí na konceptu psychiatrických nemocnic, které jsou materiálně a technicky zastaralé. Česko se tak potýká s nerovnoměrným zastoupením ambulantních služeb napříč regiony a nedostatkem tzv. komunitní péče, kdy se dostává pacientům pomoci přímo v jejich prostředí. Vázne také propojení a spolupráce mezi jednotlivými druhy péče. Alespoň tak popisuje stav Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Mezinárodní statistiky bídný stav potvrzují. Například v Německu připadá na 100 tisíc obyvatel 27 psychiatrů, v tuzemsku je to 15 psychiatrů.

Situace se ale zlepšuje, psychiatrická péče prochází zásadní proměnou. Reformu zastřešuje desetiletý akční plán, který odstartoval loni. Hlavním cílem reformy je zlepšit kvalitu života lidí s duševním onemocněním, a to například skrze rozšíření komunitní péče a zavedení nových služeb. Současně se však počítá s osekáním péče lůžkové.

V psychiatrické péči za Evropou zaostáváme, změna potrvá i 20 let

Méně lůžek, více služeb v krajích

"Jednou ze základních změn je přesun péče z psychiatrických nemocnic, které u nás byly do současné doby základním pilířem psychiatrické péče, do vlastního sociálního prostředí. Aby toto bylo možné, potřebují pacienti s vážným duševním onemocněním intenzivní podporu," popisuje Simona Papežová, místopředsedkyně České psychiatrické společnosti.

Česko proto buduje tzv. centra pro duševní zdraví. "Ta poskytují pacientům s vážným duševním onemocněním, jako jsou psychotické či afektivní poruchy nebo těžké poruchy osobnosti, jak služby zdravotní, tak sociální, kdy například mohou pomoct s hledáním bydlení," vysvětluje Papežová.

S budováním těchto center Česku pomáhají prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů. Dotace, které z těchto fondů v rámci tzv. kohezní politiky do členských zemí proudí, pomáhají rozvíjet chudší regiony a stírat tak socioekonomické rozdíly panující napříč Evropou.

V Česku nyní existuje 29 center duševního zdraví, všechna vznikla s přispěním financí z evropské kasy. Dotace z EU hradí i jejich osmnáctiměsíční pilotní provoz, jehož náklady v průměru činí 14 milionů korun.

Po uplynutí 18měsíčního pilotního období hradí provoz center veřejné zdravotní pojištění a rozpočty krajů. "Nyní je takto financováno již pět center duševního zdraví a v roce 2021 jich bude 17," dodává Barbora Peterová, vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

"Vzhledem k tomu, že reforma zároveň počítá se snížením kapacit lůžkové péče, při budování center je v rámci krajů nastavována spolupráce tak, aby vznikaly služby pro pacienty, kteří se budou z psychiatrických nemocnic propouštět," dodává Papežová.

O peníze z EU je zájem

Kromě toho vznikají za podpory evropských dotací také multidisciplinární týmy, například pro děti s duševním onemocněním, pacienty s demencí, se závislostí na návykových látkách nebo pacienty s nařízeným ochranným léčením.

Prostředky z Evropské unie plynou ale také na zřízení nebo rekonstrukci akutních oddělení všeobecných nemocnic, stacionářů, ambulancí s rozšířenou péčí a vybavení mobilních týmů. Příjemci těchto dotací jsou přímo poskytovatelé zdravotních služeb, kteří měli o prostředky velký zájem. Ministerstvo zdravotnictví proto dotační výzvu navyšovalo a ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj poté připravilo ještě navazující výzvu.

Evropské peníze přispívají k samotnému řízení reformy a podporují také tzv. měkké aktivity, jako je vzdělávání psychiatrických sester a psychiatrů či tvorba transformačních plánů nemocnic. "Hrazena je také práce mnoha odborníků, kteří se na realizaci změn a přenastavení systému podílí, a to včetně řízení koordinace procesu. Nemalou součástí je také vzdělávání odborníků i veřejnosti, oblast komunikace a destigmatizace. Jen s takto komplexním pojetím je možné reformní změny realizovat," upřesňuje Papežová.

Dotace ve výši 19 miliard korun

"Bez evropských fondů by plnění Strategie reformy psychiatrické péče bylo velmi obtížné a reforma by jistě probíhala mnohonásobně pomaleji," říká Papežová. I tak jde o dlouhodobý proces, podle zkušeností ze zahraničí potrvá 15 až 20 let.

Právě kvůli dlouhodobému charakteru reformy je pro její realizaci stěžejní nové dotační období na roky 2021 až 2027. V následujících sedmi letech může Česko získat v rámci kohezní politiky celkem až 19 miliard korun.

Podle ministerstva zdravotnictví však zatím nejde přesně určit, jaká část těchto peněz poputuje do reformních projektů. Kromě peněz z unie se počítá také s prostředky od krajů, ministerstev a fondů Evropského hospodářského prostoru.