Masarykův les v Izraeli, který vysázeli Češi, skomíral. Pomáhají mu lesníci Mendelovy univerzity v Brně

Téměř sto let staré olivovníky, sosny a cypřiše tvoří les v Jizre'elském údolí poblíž kibucu Sarid na severu Izraele. Pro Čechy má více než tříhektarový jehličnatý porost speciální význam. Před 90 lety ho nechali vysázet Čechoslováci na základě celonárodní sbírky jako dar k 80. narozeninám prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Dnes se oficiálně jmenuje Masarykův les, a je dokonce jedním ze tří nejstarších v dnešním Izraeli. Tehdejší Československý výbor Židovského národního fondu za vybrané peníze zakoupil pozemek pro výsadbu více než 13 tisíc sazenic těchto jehličnanů. Jeho slavnostní otevření bylo velkolepé a zúčastnili se jej i čelní představitelé tehdejší britské mandátní Palestiny.

Pak ale Masarykův les na dlouhá léta upadl v zapomnění, zarostl nálety a zpustl. U příležitosti stého výročí založení republiky se Český výbor Židovského národního fondu rozhodl les revitalizovat a dát mu znovu důstojnou podobu. O odbornou pomoc požádal české profesionální lesníky, konkrétně Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Ti se na místo vypravili loni na začátku roku a zjistili, že původní les, tedy vyšší stromy porostu, je skutečně ve stadiu rozpadu. Nebylo ale možné je pokácet, protože jsou zásadní pro budoucí obnovu lesa. "Pro zmlazení a regeneraci lesa je potřebný stín," vysvětluje Jiří Volánek, který tým Mendelovy univerzity na místě vedl.

Bez vyšších stromů by stín ne­existoval a nízkému podrostu by se nedařilo. Do Izraele proto s Volánkem vyrazilo šest studentů různých oborů. V týmu byli kromě lesníků také arborista, krajináři a expertka na hospodaření s přírodními zdroji tropických a subtropických oblastí.

"Obnovu lesa řídí Židovský národní fond, v jehož místní správě les je. Fond je současně autorem projektu revitalizace a přeměny lesa na lesopark, který má sloužit široké veřejnosti především pro rekreační účely," doplňuje inženýr Volánek.

Studenti univerzity se na obnově podíleli dva týdny na začátku loňského roku. Pracovali jako dobrovolníci a kromě lesnických, krajinářských a arboristických prací také radili místním, jak se o les starat.

Další „prezidentský“ les roste i v Česku, jako školní lesní podnik univerzity ve Křtinách na Brněnsku.

Foto: Jiří Volánek

V kibucu ještě zpívají české písně

Základem původního Masarykova lesa je borovice halepská. Před 90 lety byla v tehdejším Britském mandátu Palestina, kam území spadalo, běžně vysazovaná. "V posledních letech mají v Izraeli v zimě nadprůměrné srážkové úhrny. Pro obnovu lesa je to výhoda," říká Volánek, který společně s kolegy na místě okopával stávající výsadbu, již ohrožuje bujný travní porost buřeň. "Káceli jsme i vyvrácené nebo zavěšené mrtvé stromy a odstraňovali mladé části stromů," přibližuje Volánek. Čeští vědci a studenti z místa loni odjeli, protože pandemie znemožnila fyzicky v Izraeli zůstat a pokračovat v práci.

Bydleli tehdy v kibucu Sarid, který ve 20. letech minulého století založili přistěhovalci z Československa a dodnes nese stopy československého osídlení, i když česky už tam nikdo nemluví. "Někteří starší lidé umí zpívat české písničky, přestože nevědí, co slova znamenají. Učili se je jako ukolébavky nebo v hodinách zpěvu," popsal Volánek. Dnes v kibucu žije kolem osmi stovek lidí a polovina v místě i pracuje.

Ve hře je vznik Českého domu

Nyní v Masarykově lese probíhá nová výsadba. "Les byl vysazený jako stejnověká monokultura, teď se mu vrací přírodě blízký charakter. Obnova je kombinací stromů vysazených člověkem i přirozené obnovy. Vzniká smíšený les, který je stabilnější a do této oblasti patří," přibližuje Volánek. Plánuje dokonce, že do projektu zapojí vhodnou izraelskou univerzitu s lesnickým oborem. Další práce by měly spočívat v úpravách porostu, dosadbách sazenic a péči o už vzrostlé stromy.

V současné době vědci Mendelovy univerzity hledají vhodnou podobu spolupráce a také způsob jejího financování. "Přemýšlíme nad vybudováním Českého domu v blízkosti lesa, který by českým dobrovolníkům, případně studentům mohl poskytnout zázemí při budoucích návštěvách. Zároveň by se mohl stát kulturním a vzdělávacím střediskem nesoucím odkaz československých osadníků," plánuje Volánek.

Rovněž Židovský národní fond si pomoc brněnských vědců a studentů pochvaluje. "Na konci letošního roku chceme uspořádat společenský charitativní večer ve prospěch revitalizace Masarykova lesa. Konat by se měl 24. listopadu v Černínském paláci v Praze, kdy by také měly být vyhlášeny ceny fotografické soutěže ve spolupráci s Czech Press Photo," plánuje Zoša Vyoralová, výkonná ředitelka českého fondu.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zemědělství a lesnictví.