Pět důvodů proč Česku fakticky vládne Miloš Zeman

Vnějšímu pozorovateli to nemůže dávat smysl. Česko je parlamentní republikou, rozhodující výkonné pravomoce má vláda, a přesto se politika a do jisté míry i směřování země řídí podle toho, co chce prezident. Praktických ukázek byla v minulosti celá řada. Zatím vrcholným číslem bylo, když si Miloš Zeman v roce 2013 pořídil vlastní vládu navzdory Poslanecké sněmovně. Nyní jeho vliv dosáhl druhého vrcholu. Nejprve se mu podařilo odstranit šéfa resortu zdravotnictví Jana Blatného a poté ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Prezident opět přímo rozhoduje o tom, kdo bude sedět ve vládě na klíčových pozicích, skrze něž může prosazovat své zájmy. Otázka proto zní: Jak je možné, že Zeman získal vliv, který daleko přesahuje jeho pravomoce a naprosto neodpovídá pozici, již pro prezidenta uchystali tvůrci naší ústavy? Zkusme zformulovat několik základních důvodů. 

Umění kšeftu. Miloš Zeman dovedl vždy výborně taktizovat, v umění politického kšeftu jen obtížně hledal konkurenci. Což předvádí i nyní, kdy válcuje Andreje Babiše. Majitel hnutí ANO ví, že bude záležet jen na prezidentovi, koho po volbách jmenuje premiérem. Od Zemana dostal předběžný slib, že ho podrží, pokud to volební výsledky jen trochu umožní. Prezident mu zamával před nosem vábničkou v podobě originálního řešení, že nejmenuje premiérem lídra vítězné formace, ale šéfa strany, která dostane nejvíc mandátů. To klidně může být ANO, i kdyby skončilo až na třetím místě za koalicemi Pirátů a STAN a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Za tuto službu si samozřejmě prezident nechá zaplatit. Přičemž, jak dává najevo, cenou je pootočení orientace země východním směrem. Proto musel jít Jan Blatný, který nechtěl ani slyšet o tom, že by se v Česku mohlo očkovat neschválenou, a jak ukazují slovenské zkušenosti, i problematickou ruskou vakcínou Sputnik. A také Tomáš Petříček, který držel důsledně prozápadní linii zahraniční politiky, respektoval varování tajných služeb před ruskou účastí na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany a podporoval sankce proti Rusku kvůli expanzi putinovského režimu na Ukrajinu. Andrej Babiš z výsledků, jež budou hrát do karet zájmům Ruska, sice velkou radost nemá – chce před partnery v EU vypadat jako prozápadní politik –,  ale Zemanovu cenu v rámci kšeftu nakonec platí. Podobně jako mnozí před ním.