Jsme na konci sil, hlásí malé a střední firmy. Banky jsou ale v úvěrech opatrné

Rodinná oděvní firma Steilmann, která obléká například českou fotbalovou reprezentaci, je v problémech. "Uspáváme firmu a doufáme, že přežijeme," říká finanční ředitel firmy Jan Motlík s tím, že jsou nuceni snižovat náklady na minimum. Uplynulý rok překonali i díky provoznímu úvěru Covid v programu Expanze od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

O finanční pomoc je u malých a středních podniků během posledního roku enormní zájem. "Jen do segmentu úvěrů do 30 milionů korun pro malé a střední podniky nateklo v minulém roce téměř 120 miliard korun. Z toho bezmála polovinu prostředků poskytla nebo zaručila Českomoravská záruční a rozvojová banka, což představuje meziroční nárůst o třetinu," potvrzuje její generální ředitel Jiří Jirásek.

O finanční podporu ale nežádají jen firmy, které kvůli proticovidovým opatřením bojují o přežití. Podle Dity Pasquier, manažerky firemního financování Komerční banky, jsou zde také podnikatelé, jimž bez ohledu na krizi, a někdy právě i díky ní, tržby rostou, a tak potřebují provozní financování naopak na svůj růst.

Řada klientů zároveň využívá příležitost pro investice s využitím investičních úvěrů. "Zde však vnímáme určité vyčkávání na záruční program Covid Invest od Českomoravské záruční a rozvojové banky," dodává Pasquier.

Došlo na rezervy

Tyto případy jsou však spíše výjimky. Stále je více podniků, které covidový rok jen tak tak přestály a potřebují pomoct. Do toho se zapojila i Česká spořitelna, ale jak přiznává Petr Vostrý, manažer péče o firemní klienty, s velkou opatrností. Nejčastěji podle něj odmítají žadatele, kteří měli problémy již před koronavirovou pandemií či spadají do nejpostiženějšího odvětví – tedy hotelnictví, restaurace a cestovní ruch.

"Firemní klienti také hodně využívali možnosti odložit splátky v rámci vládního moratoria nebo sáhli do vlastních rezerv. Ve velké míře využívají i jinou pomoc, zejména program Antivirus," říká Vostrý.

Lepší nakládání s finanční rezervou potvrzuje i Dita Pasquier. Spousta společností se podle ní naučila rozeznávat, jak velkou finanční rezervu potřebují, aby překlenuly neočekávaný výpadek tržeb. "Řada podnikatelů si ale tuto rezervu netvořila vůbec nebo v nedostatečné výši. Potíže tak na ně dopadly mnohem rychleji," říká Pasquier.

Opatrnost je namístě také podle Luboše Janouška, ředitele firemního bankovnictví Equa bank. Ten navíc přidává i možné východisko ze složité situace: "U klientů, jejichž podnikání bylo současnou situací nepříznivě zasaženo, se jako řešení jeví restrukturalizace stávajících cizích zdrojů a nastavení nových splátkových kalendářů." Naopak se nedomnívá, že by bylo řešením bezúčelné navyšování provozních úvěrů, které by byly spotřebovány na sanaci stávajících a budoucích ztrát způsobených restrikcemi.

Peníze od bank snáz, ale po tvrdší kontrole

Někteří lidé pracující v bankovním sektoru vidí, že koronavirová krize do odvětví přinesla i něco pozitivního. "Přesunutí komunikace do virtuálního světa a urychlená digitalizace při vyřizování úvěrů," vyjmenovává světlejší stranu pandemie Jiří Paták, jednatel EMA data, společnosti zabývající se monitoringem finančního trhu a analýzou dat.

A dále zmiňuje, že pokud máte to štěstí a nespadáte do rizikové skupiny, jak zmiňoval Petr Vostrý z České spořitelny, je pro vás vyřízení půjčky rychlejší a příjemnější než před rokem.

Několik bank totiž umí schválit úvěr i přímo on‑line či v mobilní aplikaci. Peněžní ústavy však mají přísnější metr na příjem žadatelů. "A to jak na výši úvěru, tak na udržitelnost. Bojí se rostoucí nezaměstnanosti a budoucnosti celých sektorů ekonomiky, které covid postihl," vysvětluje Jiří Paták z EMA.

Firmy žádaly o úvěry ve velkém už při prvních omezeních v loňském roce. Banky se zachovaly racionálně, z pohledu podnikatelů ale negativně. Zpřísnily poskytování úvěrů i pro fyzické osoby, takže je pro podnikatele složité vzít si třeba osobní půjčku a dát ji pak do firmy. "Dnes už je většině firem bohužel jasné, že jim banky kvůli přísnějšímu metru nepomohou," dodává Paták.

Své chování mění i firmy. "Protože další vývoj protipandemických opatření je nejistý, odkládají své zásadnější rozvojové projekty na pozdější, klidnější a především přehlednější dobu a vytvářejí finanční rezervy," říká Václav Štětina, ředitel firemního financování Raiffeisenbank.

Z financování jsou v této době poptávány spíše investiční úvěry, a to buď na nezbytně nutné investice, anebo na technologické investice s dopadem na efektivitu výroby. Investují především firmy z odvětví, která prosperují, tedy e‑commerce a logistika.

Spravedlnost? Není 

Současná krize se jeví velmi nespravedlivě, upozorňuje Jiří Jirásek z Českomoravské záruční a rozvojové banky. Některé podniky mají pozastavenou činnost, naopak jiné zažívají velký boom: "Asi všichni jsme v poslední době zaznamenali zvýšenou poptávku po IT službách nebo nápor prodeje prostřednictvím e‑shopů. Růst zaznamenal i sektor velkoobchodu či potravinářství. Jiné podniky se snaží hlavně přežít, k čemuž hledají nové cesty.“

Jako příklad uvádí příběh klienta působícího v oblasti hotelnictví a navazujících služeb, který využil svoji technologii na výrobu pálenky a začal vyrábět dezinfekci. Tím si zajistil cash flow, jež mu alespoň částečně nahradí výpadek příjmů způsobený tím, že nemůže poskytovat ubytování.

Změnou chování prošlo mnoho podniků již kvůli krizi v roce 2008. Začaly více investovat do moderních technologií a automatizovat výrobní procesy. "Do nových projektů vstupují až po důkladném zvážení jejich přínosu pro efektivitu či zajištění kapacity pro nové zakázky," potvrzuje Václav Štětina z Raiffeisenbank.

Nyní řízení malých a středních podniků spojuje další fenomén: větší chuť se digitalizovat. Na trh tak vstupují různé fintechy, které mají svůj byznysmodel postavený právě na digitálních technologiích a datech. "S těmi pro nás nejzajímavějšími jsme navázali partnerství formou kapitálového vstupu, například Upvest, Roger nebo Lemonero," říká Dita Pasquier z Komerční banky.

Dalším společným rysem podniků je to, že o svých problémech více mluví a chtějí si nechat poradit. S odborníky řeší, jak se chovat během krize, jaké programy použít. Také chtějí sdílet informace a zkušenosti, například formou on‑line konferencí.

Jasně daná pravidla pro dobu po covidu

Pro spoustu podniků je velkým tématem splácení úvěrů, které získaly v první vlně epidemie na udržení provozu. Pro některé firmy jde o velmi tíživý problém. "Všechny provozovny máme zavřené od 23. prosince loňského roku a e‑shop, který jsme spustili během prvního lockdownu, je společně s firemními zakázkami naším jediným zdrojem příjmů," říká Jan Motlík, finanční ředitel oděvní značky Steilmann se zhruba 80 zaměstnanci. Náklady na pronájem prodejen jsou pro jeho podnik momentálně devastační. S pronajímateli se snaží hledat kompromisy, které by mu pomohly překlenout současnou krizi.

A i když jde v první řadě o peníze, ani ty nejsou všechno. "Je to hlavně o lidech. Někde jsme se dohodli velmi rychle, jinde konsenzus ještě hledáme," říká Jan Motlík.

Věří, že se stejně jako další podnikatelé, kteří drží své firmy nad vodou z posledních sil, dočká především jasně definovaných pravidel pro "život s covidem", tedy fungování společnosti a ekonomiky v průběhu pandemie koronaviru.

A také co nejrychlejšího spuštění avizovaných kompenzačních programů pro rok 2021. "Dosavadní kompenzační programy byly sice vítanou, avšak nedostatečnou pomocí, většinou úzce zaměřenou na konkrétní výdaje. My jsme dali do naší firmy vše: peníze, čas, úsilí a hlavně srdce, takže se nehodláme vzdát," říká Jan Motlík, finanční ředitel oděvní značky Steilmann.

Článek vyšel v rámci speciálního projektu o Financování malých a středních podniků, partnerem je Kooperativa

Podnikatelé v současné krizi zatím pojištění masově neosekávají ani neruší

30. 4. 2021 ▪ 6 min. čtení