Sankce zasáhnou i Sberbank. Dřívější sovětský moloch vede etnický Němec a oblíbenec Putina

Největší ruskou banku Sberbank zasáhnou sankce, uvalené na ruské činitele a důležité podniky kvůli útoku Ruska na Ukrajinu. USA banku zcela odstřihnou od svého finančního sektoru. Odemykáme proto loňský profil jejího šéfa, který je jedním z oblíbenců ruského prezidenta Vladimira Putina.

Germana Grefa někteří Rusové obdivují a jiní mu zase nemohou přijít na jméno. Dnes 57letý byznysmen a politik stojí za radikálním přerodem Sberbank, největšího ruského finančního ústavu.

Z nepružného polostátního molochu z dob bývalého Sovětského svazu, plného postarších úřednic, učinil banku, která v řadě oblastí udává trendy. Sberbank se nyní prezentuje spíše jako technologická platforma než jako banka. 

Příběh Germana Grefa i Sberbank ukazuje plusy i minusy současného Ruska.

Své jméno pro západní média občas píše jako Hermann Href, patří totiž k etnickým Němcům, usazeným v dávném ruském impériu. Narodil se v městečku Panfilovo v severním Kazachstánu. Sám v jednom rozhovoru uvedl, že jeho rodiče byli „vyhnáni z Leningradu“. Etničtí Němci byli  jednou z prvních skupin, kterých se týkaly stalinské represe ve 30. letech, a vzhledem k rostoucímu napětí ve vztazích s nacistickým Německem byli postupně odstěhováváni na Sibiř a do republik Střední Asie.

Když bylo Germanovi rok a půl, zemřel mu otec a výchova jeho i dalších dvou sourozenců zůstala na matce a babičce.

To opravdu nevypadalo na začátek veleúspěšné kariéry. Na první pokus se na vysokou školu nedostal, odsloužil si tak dva roky vojny ve zvláštních jednotkách ministerstva vnitra. Pak se mu podařilo dostat na právnickou školu v západosibiřském Omsku. Tam byl předsedou komsomolské organizace a v roce 1990 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. O rok později se SSSR rozpadne a komunistická strana bude na nějakou dobu zakázaná.

Petrohrad, Sobčak a Putin

Jenže mezitím se German Gref přestěhoval do tehdejšího Leningradu, aby na místní právnické fakultě pokračoval v doktorandském studiu.

Jeho vyučujícím se zde stal Anatolij Sobčak, tehdy vycházející hvězda ruské politiky. Čerstvý poslanec Nejvyššího sovětu SSSR patřil k největším zastáncům proměny Sovětského svazu v demokratický stát. Ostře kritizoval třeba zásah sovětských vojáků proti demonstrantům v gruzínském Tbilisi, kde desítky lidí zahynuly poté, co je rozháněli vojáci s naostřenými polními lopatkami.

German Gref spolu s dalším Sobčakovým aspirantem Dmitrijem Medveděvem, pozdějším premiérem a na pár let i prezidentem, se aktivně účastnili předvolební kampaně svého šéfa. Medveděv po letech vzpomínal, jak spolu po nocích vylepovali Sobčakovy předvolební plakáty.

Když se Sobčak stal v červnu 1991 prvním zvoleným starostou Leningradu, který hned přejmenoval na Sankt Petěrburg, vzal si svého mladého studenta Grefa na radnici. Takže vcelku logicky Gref obhájil svou doktorskou práci až v roce 2011. Kolem Sobčaka vznikla skupina mladých pomocníků, kteří v následných letech udělali skutečně významné kariéry. Ostatně jedním z nich byl i bývalý důstojník KGB Vladimir Putin.

Ten coby náměstek starosty pro vnější ekonomické styky spolu s přáteli založil chatové družstvo Jezero. Jeho členy byli mnozí pozdější dolaroví miliardáři jako bratři Kovalčukové, kteří ovládají velkou banku Rossija. O ní zlé hlasy tvrdí, že je to osobní banka Vladimira Putina. Členem Jezera byl i Vladimir Jakunin, pozdější dlouholetý šéf ruské železnice. Ten se proslavil, když si vybudoval nedaleko Moskvy zámek, kde byla chlazená místnost o rozměru průměrného bytu určená na uchovávání kožichů. 

Práce na petrohradské radnici v divokých devadesátých letech nebyla procházkou růžovým sadem. Po rozpadu Sovětského svazu došlo k obrovskému sociálnímu a ekonomickému propadu a prudkému nárůstu organizovaného zločinu. Za starostování Anatolije Sobčaka byl „nočním gubernátorem“ Vladimir Kumarin, přezdívaný Kum, šéf takzvané tambovské mafie.

Obě síly nacházely určité kompromisy, ale někdy to skončilo tragédií. V srpnu 1997 nájemný vrah samopalem zastřelil Michaila Maněviče, předsedu výboru pro majetek petrohradské radnice. German Gref později vzpomínal, že tehdy mu jeho známí radili, aby na nějakou dobu odjel z Ruska. „Oni se opravdu báli o můj život, vždyť já jsem v tom výboru také pracoval. Ale já sám jsem hrozbu necítil,“ řekl Gref v rozhovoru pro agenturu TASS.

Tou dobou už ale Anatolij Sobčak nebyl petrohradským starostou. V roce 1996 prohrál volby a chvíli byl i stíhán pro korupci. Tehdy ho Vladimir Putin měl pomoci převézt do Francie, údajně na léčení.

Sám Putin se přesunul do Moskvy, kde v roce 1998 začal šéfovat kontrarozvědce FSB (nástupkyni KGB). K velkému překvapení ruských politických elit si ho tehdejší prezident Boris Jelcin v roce 1999 vybral jako nástupce. Původně podceňovaný politik velmi rychle dokázal konsolidovat svou moc, zbavit se mediálních oligarchů typu Borise Berezovského nebo Vladimira Gusinského. Prvně jmenovaný Putinovi výrazně pomohl při nástupu k moci, ten druhý se mu v tom snažil zabránit.

Z Kremlu do Sberbank

Poté co se Putin stal novým ruským prezidentem, přivedl si do Kremlu značnou část svých petrohradských známých. Do ruského hlavního města se přesunul pozdější dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin nebo Dmitrij Kozak, dnešní náměstek prezidentské kanceláře a někdejší hlavní dohlížitel nad zimními olympijskými hrami v Soči v roce 2014. Tehdy zlé jazyky žertovaly, že práce na petrohradské radnici je pro kariéru důležitější než doktorát z Harvardu.

German Gref se ale přestěhoval do Moskvy ještě o něco dříve, od roku 1998 byl prvním náměstkem ministra státního majetku. Ovšem v nové vládě Vladimira Putina se stal ministrem pro ekonomický rozvoj. Toto zbrusu nové ministerstvo bylo podle mnohých vytvořené právě pro něj. Výrazně se přitom zasloužil o vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).

V roce 2007 však Gref odešel z vlády a stal se šéfem Sberbank. Nyní to označuje jako nejlepší rozhodnutí ve své kariéře. Zdroje blízké Grefovi říkají, že byl unavený z pokusů donutit státní aparát provádět reformy, když se přitom potýkal se silovými složkami a dalšími problémy.

„Najednou dostal Sberbank, hlavní sovětskou spořitelnu, a začal ji proměňovat. Nikdo mu do toho nemluvil. Vytvořil tam oddělení zabývající se umělou inteligencí v době, kdy se o tom v USA nezávazně žertovalo. Jejich IT banking je jeden z nejlepších v Rusku a pokračují v tom. Je to korporace, která funguje v některých ohledech ještě lépe než většina západních finančních institucí,“ řekl HN jeden západní bankéř, který nechtěl být jmenován. 

Samotný Gref si užívá vystupování na konferencích, kde v černém roláku hovoří o svých vizích. Podobně jako svého času Steve Jobs. Dokonce nařídil, aby z loga Sberbank byla vypuštěna poslední část a zůstalo v něm jenom Sber. Chce tím zdůraznit, že banka už nechce být jen finančním ústavem, ale celým ekosystémem.

Úspěch Sberbank, která má i českou pobočku, i jejího šéfa Grefa přirozeně vyvolal i vlnu nenávisti. Zejména pro tu část ruské veřejnosti, která hledá nejrůznější spiklenecké teorie, je Gref jasným cílem. Obviňují ho z homosexuality (čtyři děti, které zplodil ve dvou manželstvích, z nějakého důvodu nepočítají), liberalismu, nedostatku vlastenectví a přílišné závislosti na Západu.

„Gref tvrdil, že lidé jsou příliš hloupí, než aby dostávali pravdivé informace,“ prohlásil loni slavný filmový režisér Nikita Michalkov. Což bylo vytrženo z kontextu, protože Gref se tak snažil pouze provokativně rozproudit diskusi na jedné konferenci. Vzhledem k tomu, že Michalkov ve stejném videu tvrdil, že Bill Gates se snaží během vakcinace očipovat světovou populaci, aby ji mohl následně ovládat, to pro Grefa nemělo žádné následky.