Potírat korupci se Česku nedaří, na nejvyšší vládní úrovni se navíc dál potýká s případem střetu zájmů. Hovoří o tom v úterý schválená výroční zpráva Evropské komise, která hodnotí, jak si stojí členské země Evropské unie v dodržování principů právního státu. Mezi ně patří nezávislost soudů na vůli politiků, pluralita médií, nebo právě předcházení konfliktům zájmů. Tedy situacím, kdy titíž úředníci či politici, kteří rozhodují o přidělení peněz z eráru, jsou zároveň jejich příjemci.

A právě v této kapitole nepřináší zpráva nic nového oproti loňskému přehledu. I letos komisaři konstatují, že Česko řeší střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho – dle českých i unijních orgánů – přetrvávajícímu vlivu na holding Agrofert. Dokument pouze dodává, že případ letos převzal nový úřad unijního žalobce. Stejně jako loni zpráva Babiše explicitně nejmenuje, mluví pouze o „případu v čele exekutivy“.

Text ani nepřebírá závěr evropského auditu z letošního jara, který došel k tomu, že Česko má celkově slabý systém předcházení a potírání střetu zájmů. Nejde tedy o izolovaný případ Babiše, ale strukturální problém státní správy.

Ještě v pondělí také zaznělo téma střetu zájmů v souvislosti s českým Plánem obnovy po pandemii, u něhož hrozí zablokování většiny ze 180 miliard korun ze speciálního unijního fondu, pokud česká vláda neposílí odolnost ministerstev před přidělováním dotací firmám v majetku členů vlády.

Ani tento posun se do české kapitoly o stavu právního státu v unii nedostal. „Naše zpráva má preventivní charakter. Popisuje možné trendy, pozitivní i negativní, ale když už je tu problém, ten se řeší jinde,“ řekla k tomu místopředsedkyně komise Věra Jourová (ANO), která dokument zaštítila coby komisařka odpovědná za oblast právního státu a hodnot.

Podobně si dokument všímá, že Česko má rezervy ve zveřejňování majitelů médií, že dovolbu členů Rady České televize „provázely kontroverze“ a že vláda prodlužovala omezení během pandemie covidu, aniž by pro to měla oporu v zákoně. „Celkově se konstatuje, že v Česku fungují brzdy a protiváhy a ústavní moci jsou vyrovnané, takže je to víceméně pozitivní zpráva,“ dodala Jourová.

Nejhůř dopadly, podle očekávání, Polsko a Maďarskem. Jejich komisaři odmítli při úterním hlasování jako jediní zvednout pro dokument ruku. Polsko pokračuje v právním boji s Bruselem, naposledy minulý týden se tamní Ústavní soud vzepřel rozhodnutí jemu nadřízeného Evropského soudního dvora. Komise kvůli tomu dala polské vládě měsíc času na nápravu. Když k ní nedojde, rozjede proceduru za porušení smlouvy s hrozbou mnohamilionové pokuty.

Související

„V případě Maďarska jde o to, že se nechce srovnat s univerzálními hodnotami, na kterých jsme se v Evropě shodli, jako je třeba ochrana menšin,“ řekla Jourová v narážce mimo jiné na nový maďarský zákon zakazující mluvit s dětmi o homosexualitě.

Právě kvůli oslabení právního státu v Polsku a Maďarsku – a částečně také kvůli evropským auditům v případě Andreje Babiše a Agrofertu – spěchaly loni bohaté státy EU s prosazením nové legislativy, která podvazuje vyplácení evropských dotací jeho jasným dodržováním.

Úterní zpráva proto sice nebude mít bezprostřední dopad na kritizované státy, stane se ale podle Jourové a jejího kolegy pro otázky justice Didiera Reynderse „zásadním vstupem“ do hodnocení komise, jestli se má proti zemi zahájit řízení, na jehož konci by bylo až zastavení veškerého financování z Bruselu. Toto hodnocení nyní začalo, verdikt, kterých zemí by se riziko ztráty evropských miliard mohlo týkat, by měl přijít letos na podzim.

Související