Pokud jste se loni koncem září procházeli po pražských nábřežích v blízkosti Národního divadla, nemohli jste si nevšimnout nasvíceného plovoucího pódia. Mezi Slovanským ostrovem a mostem Legií na něm sedělo něco přes tisíc hostů a spolu s dalšími stovkami lidí, kteří připlavali na lodičkách a šlapadlech, nebo jen tak postávali v okolí, poslouchali vystoupení britského houslisty Daniela Hopea. Pod názvem Hope for Prague ho uspořádal zakladatel festivalu Struny podzimu Marek Vrabec a s netradiční akcí, kterou si tak trochu vynutila covidová pandemie, sklidil takový úspěch, že z ní letos udělal rovnou několikadenní open air scénu. Struny podzimu začínají až v říjnu, venkovní koncerty na Vltavě se s ohledem na počasí pod názvem Prague Sounds uskuteční už od 2. do 8. září. Vrabec se jich nemůže dočkat, protože věří, že jimi zase o něco víc přispěje ke kultivaci života v Praze.
HN: Jak se v covidu organizuje hudební festival, který se v normálních dobách vyznačuje tím, že se připravuje s pořádným předstihem?
Organizuje se to úplně jinak, ale já jsem za to rád, protože jsem zjistil, že mě to dlouhodobé plánování už trochu nudilo. Už to byl zkrátka stereotyp, protože víte, že v lednu potřebujete uzavřít program, potom ho oznámíte, máte první tiskovku, začnete prodávat vstupenky, pak je druhá tiskovka, pak festival začne a do toho plánujete další ročník a všechno to tak hezky plyne… A to všechno najednou přestalo platit.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
