Žně v Česku vrcholí nezvykle pozdě. Jejich protažení až do září leckteří zemědělci nepamatují

Zemědělci ani druhý týden v září nemají se žněmi hotovo, stále chybí sklidit obilí na necelých šesti procentech ploch. Prodloužení žní až do září je v porovnání s předchozími suchými lety nezvyklé a práce na polích komplikuje třeba zkracování dnů a přibývající vláha. Delší žně způsobené chladnějším a deštivějším počasím znamenají pro zemědělce vyšší náklady, třeba na plyn, kterým navlhlé obiloviny suší.

„Prodloužení žní až takhle do září si nepamatuji. Výnos u pšenice máme rekordní, ale je krmná, nikoli potravinářská,“ připustil horší kvalitu Pavel Navrkal z Čechtína na Vysočině. I přesto si většina pěstitelů letošní žně chválí nebo je řadí k těm průměrným, výnosy jsou často vyšší než loni. Jak se průběh sklizně promítne do ceny pečiva, ale ještě nelze říct, hlavní slovo mají prodejci.