Odkaz Merkelové v Evropě? Udělala z rozšíření na východ realitu, tvrdí finský expremiér Stubb

Zbývá jenom týden. Německé volby příští neděli ukončí éru Angely Merkelové v křesle kancléřky. Zatímco němečtí politici a komentátoři přemítají, že politička zajistila zemi šestnáct skvělých let, ale – jak ukázala pandemie například na slabé digitalizaci Německa – nepřipravila ji na budoucnost, v Evropě je tomu zhusta obráceně.

Podle mínění řady evropských politiků Angela Merkelová nepřišla se zázračným receptem, jak zajistit celému kontinentu blahobyt. Pomohla ale Evropě překonat těžká období a tím ji nasměrovat do budoucnosti.

„Angela Merkelová byla možná vůbec nejlepší krizová manažerka, jakou Evropa měla. Navigovala nás desetiletím krizí a je jedno, zda se bavíme o té dluhové, migrační nebo covidové,“ tvrdí například bývalý finský premiér, lidovec Alexander Stubb, který se s Merkelovou potkával na různých evropských fórech. „Nepřicházela s velkolepými plány, nedělala kolem sebe humbuk. Poslouchala, sbírala informace a na konci vždy udělala tu správnou věc,“ dodal v exkluzivním rozhovoru pro HN Stubb, který se nyní věnuje akademické kariéře.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Mezi jednu ze zmíněných „správných věcí“ řadí Stubb souhlas kancléřky se společným nákupem vakcín proti novému koronaviru. Velké země Evropy v čele s Německem, Francií a Španělskem začaly původně vyjednávat o nákupu látky samy. Evropská komise pak ale přišla s iniciativou o centrálním tendru a právě Merkelová jako první z národních lídrů souhlasila.

„V Evropě se psalo o válce o vakcíny, žádná válka to ale nebyla. Nastala by, kdyby si každý stát kupoval dávky sám za sebe. Jsem přesvědčený, že by v té válce Finsko a Česká republika prohrály, zatímco Německo by zvítězilo,“ míní Stubb, který stojí v čele Evropského univerzitního institutu ve Florencii zabývajícího se výzkumem evropské politiky.

Právě politologové a komentátoři často tvrdí, že kromě krizového managementu Merkelová nezanechala Evropě žádnou trvalou změnu, například jako když se její předchůdce Helmut Kohl vzdal německé marky a souhlasil se zavedením eura. Stubb s touto tezí nesouhlasí.

„Zapomínáme na jednu věc: Merkelová byla německou kancléřkou ve chvíli, kdy se Evropa téměř zdvojnásobila. Řadě zemí dlouho trvalo, než východoevropské státy přijaly mezi sebe. Angela Merkelová od počátku důsledně trvala na tom, že teď jste součástí klubu i vy. To ona udělala z rozšíření realitu. Považuju to za zásadní strukturální počin,“ říká Fin, který začínal jako europoslanec a zastával i několik ministerských křesel. Zemi vedl v letech 2014 a 2015.

Na pomoc německé kancléřky novým členským státům včetně Česka vzpomínal nedávno také expremiér Mirek Topolánek. Ten vedl první české předsednictví Evropské unii v roce 2009, kdy se tehdejší francouzský lídr Nicolas Sarkozy netajil ambicí prodloužit vlastní francouzské, které právě končilo. Malé východoevropské zemi v čele s euroskeptikem Klausem nevěřil.

„Právě Angela Merkelová ale nepřipustila, aby se něco takového stalo,“ potvrdil Topolánek HN. „Volala v noci a říkala, že si Sarkozy ukradl jednání s Mubarakem o Gaze. ,Jsi schopný přiletět v pět ráno do Berlína a letět se mnou na to jednání? Není možné, aby si tu aktivitu Sarkozy takhle uzmul, je to tvoje práce ,‘ říkala mi do telefonu.“

Podle Stubba se Merkelová zapíše do dějin Evropy jako jedna z jejích nejvýznamnějších političek. Kombinovala schopnost zaujmout svým projevem s „detailní znalostí tématu, o kterém byla právě řeč“. „Navíc byla pozorná k lidem okolo sebe. Vždy jsem z ní měl pocit, že jí na ostatních záleží. Že je skutečně poslouchá,“ dodává finský politik.