Digitalizace a udržitelnost jsou dvěma významnými trendy dnešní doby a zároveň jedněmi z nejskloňovanějších slov ve firemním prostředí. Pandemie zcela změnila pravidla hry a uvažování firem. Nemalý dopad má i růst cen vstupů. Nikdo si již nemůže dovolit plýtvat surovinami. „Zdražily se kovy, plasty, papír. O stovky procent se zvýšily ceny stavebních materiálů. To směruje firmy k přemýšlení, zda s tím nemohou něco udělat,“ říká Cyril Klepek, zakladatel digitálního odpadového tržiště Cyrkl. „Teprve teď firmy konečně pochopily, že to není buď digitalizace, nebo udržitelnost, ale že je vlastně digitalizace velký nástroj k dosažení udržitelnosti. A aby se firma mohla stát udržitelnou, musí nejdřív vědět, proč dnes udržitelnou není,“ myslí si Klepek. Za další pozitivní trend posledních tří let považuje i to, že firmy už přestaly řešit brčka, ale zaměřují se na data.

Analýzy dat totiž firmám řeknou, kde zanechávají velkou uhlíkovou stopu a zároveň kde mohou zefektivnit a zlevnit výrobu. „Nyní s jedním velkým obchodním řetězcem do detailu, položku po položce, analyzujeme veškeré jeho produkty, které mají nějaké obaly, a zda jsou opravdu recyklovatelné na trhu,“ ukazuje na příkladu Klepek. Jde o tisíce záznamů, které by nešlo vyhodnocovat, aniž by byly v digitální podobě.

Firmy například sledují data o využívání elektřiny a vody. „Energetické zdroje vyhodnocujeme na denní bázi, kdy centralizovaným měřicím systémem zjišťujeme možné nehospodárné využití a plýtvání zdroji ve všech výrobních závodech Toyoty v Evropě,“ říká Tomáš Paroubek, tiskový mluvčí automobilky Toyota. „Sledujeme jak výrobní, tak nevýrobní technologie a zařízení, které vedou k dlouhodobému snižování například spotřeby vody, elektřiny a plynu. Příkladem jsou měřicí jednotky na lakovně karoserií,“ dodává Tomáš Paroubek.

Digitální dvojče pomůže i ve fázi vývoje

Na trhu je k dispozici řada vyspělých digitálních řešení, která umožňují snižovat uhlíkovou stopu a provozovat výrobu v souladu s udržitelností. Optimalizovat ji tak, aby docházelo ke snižování spotřeby energie a materiálu. „Pokud například digitální dvojče využijeme již ve fázi vývoje nového výrobku, můžeme pomocí simulace minimalizovat spotřebu materiálu a energie při jeho výrobě,“ radí Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika a ředitel Siemens Digital Industries.

Vytváření digitálních dvojčat se přitom uplatní ve všech oblastech firemního prostředí. „Dlouhodobě se řeší digitalizace v oblasti zpracování tištěných dokumentů, respektive jejich náhrada za elektronickou verzi, tedy digitální dvojče tištěného dokumentu. Se změnou způsobu práce za poslední dva roky ale můžeme například optimalizovat využívání pracovních a také parkovacích míst prostřednictvím rezervačních systémů,“ říká Jan Jaroš, generální ředitel Unicorn Systems.

Přechod do cloudu pomůže

Nejen velké mezinárodní firmy si mohou dovolit vynakládat peníze na udržitelnost. Právě digitalizace otevírá prostor i těm malým a středním. „Každá společnost, ať už velká, střední či malá, může, nebo spíš musí pracovat tak, aby efektivně využívala své zdroje. K tomu napomáhají digitální dvojčata toho, čím se firma zabývá. Bez toho bude čím dál složitější zajistit dlouhodobě udržitelné podnikání vzhledem ke konkurenceschopnosti a ekonomické i ekologické rentabilitě,“ říká Jan Jaroš.

„Eliminací zpracovávání papírových dokumentů jednoznačně snížíme potřebu výroby papíru. Prodloužením životnosti výrobních nástrojů snížíme potřebu těžby surovin. Efektivním využíváním pracovních míst snížíme poptávku po nových budovách, a tím i po stavebních materiálech,“ dodává Jaroš.

Digitální řízení může být také nástrojem pro využití obnovitelných zdrojů v kombinaci se skladováním energie. „Podíleli jsme se například na projektu, kde solární panely, baterie a vodíkový zdroj energie vyřešily veškeré energetické potřeby objektu, a ten tak nemusí odebírat elektřinu ani teplo ze sítě,“ říká Markéta Brázdová, PR manažerka společnosti ABB.

Lidé si často pod ekologickými přínosy digitalizace představí maličkosti z každodenního chodu v kanceláři, jako je omezení spotřeby papíru. „Díky digitálním nástrojům pro komunikaci, organizaci práce nebo sdílení souborů ale dochází k výrazným úsporám například i emisí v dopravě,“ říká Dalibor Kačmář, ředitel pro technologické standardy Microsoftu Česká republika a Slovensko.

Podle něho je digitalizace zároveň příležitostí pro optimalizaci využívání přírodních zdrojů v mnohem širším měřítku. „V roce 2017 jsme proto spustili celosvětový program Microsoft AI for Earth, jehož cílem je poskytování cloudových řešení a technologií organizacím, které se věnují ochraně přírody a udržitelnosti,“ doplňuje Kačmář.

Pro zezelenání digitalizace nestačí

Průmysl tvoří dlouhodobě necelou třetinu českého HDP. Posunout k udržitelnosti ekonomiku založenou na průmyslu je tedy výzva. Velkou roli v ní mohou hrát malé a střední firmy a různé start‑upy, které nabízejí unikátní technologická řešení. „Pokud se nám podaří zezelenat jednu z nejprůmyslovějších ekonomik světa, budeme mít obrovské know‑how, jak to udělat,“ říká Cyril Klepek.

Samotná digitalizace k zezelenání nestačí. „Digitalizace nám pomůže měřit, vyhodnocovat a dělat věci efektivněji. Bude ale také potřeba obrovské množství inovací,“ je přesvědčený Klepek. „Například velké skokové inovace se očekávají u výroby cementu, která je dnes značně uhlíkově náročná,“ domnívá se Klepek.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automatizace a digitalizace.