Armádě veřejnost věří díky pomoci při pandemii i tornádu. Technicky ale za světem pokulhává

Důvěra české veřejnosti v armádu je aktuálně na 78 procentech. Jde o nejvyšší číslo naměřené od roku 1997. Důvodů je řada. Podstatným faktorem je pomoc armády civilnímu obyvatelstvu. Stačí říct: povodně, tornádo, pandemie.

Veřejnost se naučila na profesionální armádu, kterou máme od roku 2005, spoléhat a více jí věřit. Není divu, vojsko je stále více vidět u akcí, kdy zasahuje ve prospěch obyvatel: ať šlo o pomoc při povodních, odklízení následků po nedávném tornádu na Moravě či o zapojení v nemocnicích, očkovacích centrech během pandemie.

Nicméně armáda přitahuje pozornost i nejrůznějšími akcemi. Jde o letecké show, přehlídky techniky či oslavy výročí různých bitev. Armáda se civilnímu sektoru sama otevřela, více komunikuje s veřejností, třeba na sociálních sítích.

Česko má přes 25 tisíc vojáků z povolání. Většina slouží přímo v armádě, další ve Vojenské policii či Vojenském zpravodajství.

Nadšeni službou

Data naznačují, že zájem o službu v armádě roste. Dvojnásob mezi ženami. Jako nejčastější důvody pro vstup do armády vidí tisková mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková především vlastenectví, chuť být užitečný a pomáhat, být součástí aktuálního dění. „Roli hraje i jistota stabilního zaměstnaní a finančního příjmu a také možnost služby v zahraničí, dalšího studia, sebevzdělávání,“ dodává.

Otakar Foltýn, důstojník Generálního štábu Armády ČR, v knihách uvádí, že obecně do armády vstupují lidé sportovnějšího typu vyznávající řád a disciplínu i toužící po dobrodružství.
A kam rekruti míří? „Protože jsme členy NATO, měli jsme možnost účastnit se zahraničních operací od Balkánu po Asii, armáda rychle vyspěla. Vojáci získali sebedůvěru, stali se profesionály. Kdybychom tyto možnosti neměli, stoprocentně by to trvalo déle,“ řekl na adresu vojáků generál Aleš Opata, náčelník Generálního štábu.

Podle něj je naše armáda od vstupu do aliance z lidského hlediska na vysoké úrovni. Čeští vojáci, především v misích, prokazují navíc schopnost improvizace, vysoký stupeň empatie, umění vcítit se do přemýšlení místních obyvatel, což jim pomáhá v akceschopnosti.

Modernizace i díky českým firmám

Zájemce o službu v armádě neláká jen účast v misích, ale i šance být blíž moderním technologiím i technice. Ta se postupně proměňuje k lepšímu. Letos armáda získala terénní vozidla Toyota Hilux, dva letouny CASA a je také před uzavřením strategické zakázky na děla a protiletadlový raketový komplet Shorad.

Vzdušný prostor Tchaj-wanu údajně narušilo přes padesát letadel čínského letectva. Čína se dopouští agrese, zní ze země

2. 10. 2021 ▪ 2 min. čtení

Moderní dělostřelecký systém Caesar francouzské státní společnosti Nexter Systems ve výzbroji Armády ČR nahradí zastaralé houfnice Dana ještě z československé výroby ze 70. let. Mezi roky 2024 a 2026 má být uvedeno do armády 52 nových samohybných houfnic Caesar ráže 155 mm NATO. Na výrobě budou posléze spolupracovat domácí české firmy. Ministerstvo obrany přijde koupě na 8,5 miliardy korun.

Modernizace armády zahrnuje i raketový systém pozemní protivzdušné obrany, mimořádně nákladný nákup 210 kusů nových pásových bojových vozidel pěchoty v hodnotě 52 miliard korun i nákup čtyř bitevních letounů AH‑1Z Viper a osmi víceúčelových vrtulníků UH‑1Y Venom. Dodávky, které budou obsahovat i vybavení zbraňovými systémy, munici, údržbu, zaškolení a výcvik personálu, by měly podle premiéra začít roku 2023.

Na téma obnovy technického parku armády ministr obrany Lubomír Metnar v rámci nedávných Dnů NATO dodal: „Za toto volební období se podařilo uzavřít téměř 40 tisíc smluv v hodnotě 135 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že 97 procent z těchto smluv je uzavřených s českými firmami.“

Ujíždí nám vlak se spojenci

Ač existuje dvacetistránkový dokument Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, který projednala a schválila vláda v červnu 2015, generál Opata na začátku svého funkčního období v roce 2018 definoval pro armádu stručněji pět základních priorit. „Jde o modernizaci výstroje pro vojáky, takzvané projekty rychlého dopadu, modernizaci techniky, rozvoj schopností, změnu velení a řízení a nábor do profesionální armády i sféru záloh,“ vyjmenovává ony zásady mluvčí Magdalena Dvořáková.

V mnohém se mu vede. Za jeho éry vznikl 43. výsadkový pluk, 533. prapor bezpilotních systémů a rakovnický prapor podpory nasaditelných sil, systém velení v armádě přešel z dvouúrovňového na tříúrovňový – strategický, taktický, operační.

I modernizace se zčásti daří. Navzdory tahanicím o peníze. K jedné z nich došlo koncem loňského roku při schvalování státního rozpočtu, tehdy se armáda stala rukojmím politiků. Poslanecká sněmovna schválila v prosinci 2020 státní rozpočet na následující rok se schodkem 320 miliard korun. Jenže KSČM jeho podporu podmiňovala odebráním deseti miliard ministerstvu obrany. Armáda tak o finance dočasně přišla. V březnu 2021 kabinet ale armádě zpět poslal pět miliard z rozpočtové rezervy.

„Zároveň pořád nejsme tam, kde bychom chtěli být. Máme zpoždění v nahrazování techniky ze 70. let,“ připomněl Opata na červnové konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. „Mám rád moderní technologie, roboty, umělou inteligenci, drony, ale nejdřív musíme mít základy armády, jako je tolikrát omílaná těžká brigáda,“ dodal s tím, že nám pořád ujíždí vlak. „A to nejen ten s protivníky, ale i se spojenci.“ Generál však přiznává, že na druhou stranu je armáda organizace, která trénuje flexibilitu. „My se prostě musíme umět přizpůsobit,“ řekl.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obrana a bezpečnost.