Čtvrtá vlna covidu by měla ušetřit nemocnice, ale ne firmy. Ve hře je také kratší karanténa

Počty nakažených rostou a Česko je na prahu čtvrté pandemické vlny, které se podle odborníků nelze vyhnout. Vypadat by ale mohla jinak než ty předešlé, protože velká část obyvatel je buď očkovaná, nebo má protilátky po nedávno prodělané nákaze. Zdravotníci v nemocnicích už by tak nemuseli znovu zažít totální vyčerpanost, přeplněná oddělení a velké počty mrtvých. Nákaza ale zřejmě uvězní pacienty v domácí karanténě, což bude mít výrazný dopad na chod firem a podniků a tím i na celou ekonomiku. I proto chtějí dvě nejsilnější koalice po volbách zkrátit na polovinu karanténu u lidí, kteří se setkali s nakaženým. Odborníci nejsou proti, současné vedení ministerstva ale změny neplánuje. Záležet tak bude na výsledku voleb. 

Denní přírůstky nakažených se teď ve všedních dnech pohybují kolem osmi set, podle pesimistických odhadů by do konce února mohly vyšplhat až na 12 tisíc. Přesto politici i odborníci věří, že se země obejde bez tvrdých lockdownů zahrnujících noční zákaz vycházení či zavřené restaurace a obchody.

Zcela hladký průběh ale očekávat nelze, i když má kompletní očkování za sebou skoro 56 procent obyvatel a velká část lidí nedávno covid prodělala. Pokud se země skutečně dostane do fáze, kdy bude denně přibývat až 12 tisíc infikovaných, doma zůstanou nejen oni, ale i další desítky tisíc lidí, kteří s nimi přišli do styku. „To může znamenat zavření některých fabrik. Jestli budeme ve vládě, bavil bych se o tom, zda by se lidé neměli vracet do práce dříve,“ uvedl poslanec a zdravotnický expert koalice Spolu Vlastimil Válek.

A podobný plán má i koalice Pirátů a starostů. „U lidí, kteří nebyli sami pozitivní, jen se s pozitivním člověkem setkali, bychom měli zkrátit karanténu na polovinu a ukončit ji PCR testem,“ říká zdravotnický expert koalice Josef Pavlovič. Takové návrhy neodmítají ani epidemiologové. „Mělo by se o tom uvažovat, ale musí se to určitě vyvážit PCR testem,“ říká hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemickou situaci (MeSES) Petr Smejkal. Podle něj je i ve světě běžné, že jsou karantény kratší, obvykle maximálně deset dní.

Ministerstvo zdravotnictví ale v tuto chvíli žádné úpravy neplánuje. „Není rozumné vzhledem k rostoucím číslům jít do většího rizika,“ říká ministerský mluvčí Daniel Köppl.

Odborníci i politici se shodují, že i nadále je třeba, aby stát lidem karantény plně hradil. Od ledna do září tohoto roku za to stát zaplatil 1,1 miliardy korun.

Nově se při případném zavádění protiepidemických opatření experti už nebudou tolik dívat na počty nakažených, více je budou zajímat počty hospitalizovaných s těžkým průběhem. „Díky vysoké odolnosti populace vůči těžkým formám covidu-19 se můžeme dívat primárně na tato čísla,“ říká poradce ministra zdravotnictví a epidemiolog Rastislav Maďar. V tuto chvíli je obsazenost covidových lůžek zhruba 0,2 procenta, ministerstvo počítá s tím, že opatření by začalo zavádět až při šedesátiprocentní obsazenosti.

S tím souhlasí i koalice Pirátů a starostů, chce ale stále sledovat také počty nakažených a včas zavést opatření proti šíření, a to i s ohledem na ekonomické dopady karantén. „V případě 5000 nakažených denně předpokládáme, že se vrátí masivní testování ve firmách i školách, podporu home office a omezení velkého srocování občanů,“ říká Pavlovič.

S dalším testováním studentů ale v tuto chvíli nepočítá ani ministerstvo, ani koalice Spolu. Chtějí testovat spíše nárazově a v lokálních ohniskách. Podle odborníků je důležité, aby se lépe sledovaly problémy v regionech a potlačily se v samém počátku. „Na základě takových analýz je třeba dělat razantní opatření oblastního či místního dosahu, to je recept na tlumení covidové pandemie,“ domnívá se ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky Libor Grubhoffer. 

Ani tato vlna se podle odborníků neobejde bez zatížení nemocnic, na jednotkách intenzivní péče ale skončí zřejmě hlavně neočkovaní. V zemi je stále skoro 400 tisíc seniorů bez vakcíny. V úterý ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo informace, že lůžka na JIP teď z 95 procent využívají právě lidé, kteří vakcínu proti covidu nedostali. „Důležité také bude přeočkování rizikových skupin třetí dávkou vakcíny,“ říká Grubhoffer. 

Právě třetí dávka ochránila před dalším přísným lockdownem devítimilionový Izrael, kde i přes vysokou proočkovanost v září přibývaly případy rekordním tempem – přes 10 tisíc denně. A i když počty úmrtí stoupaly mírněji a nepřekonaly předchozí vlny, výrazně snížit se je podařilo až díky třetí dávce vakcíny. S ní klesne riziko úmrtí u starších lidí padesátkrát oproti těm jen s dvěma dávkami.

Koalice Spolu se chce v případě, že uspěje u voleb, zaměřit i na zahraniční pracovníky. Ti nyní musí platit za každou dávku vakcíny 800 korun a podle Válka většina z nich očkování nemá. „Podle mě jsou tikající bombou, měli by mít vakcinaci zadarmo. A začal bych hned řešit, jestli vůbec dát někomu pracovní povolení, pokud není naočkovaný,“ říká poslanec Válek. Očkování podle něj musí být ještě dostupnější. Válek navrhuje vyslat praktické lékaře přímo k neočkovaným seniorům domů. Piráti zase plánují očkování proti covidu zavést v lékárnách a také dát lidem možnost vybrat si typ vakcíny.

HN na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vypracovaly model vývoje pandemie. Podle něj by mohlo do příštího června covidem onemocnět až 1,2 milionu lidí, ve velkém by případů začalo přibývat v prosinci. Predikce počítá se šířením varianty, která nakazí až 30 procent očkovaných. Podle odborníků je to ale příliš pesimistická varianta a s ohledem na promoření společnosti očekávají, že se virus bude šířit pomaleji. 

Poslanci kritizují chaos v trasování. Je pomalé a při uvalování karantén chybí jednotný postup

22. 9. 2021 ▪ 5 min. čtení