Češi v průzkumech jasně říkají, že největším problémem jejich země je rostoucí zadlužení vlády a rostoucí ceny. Vysoko nad vším ostatním. Dluh vlády mezi roky 2019 a 2022 vzroste nadprůměrně rychle. O více než třetinu rychleji než v eurozóně. O 80 procent více než v Dánsku. Zvýšení dluhu ještě samo o sobě nemusí být špatně.

Na začátku covidu se tvrdilo, že si musíme vybrat, zda obětujeme ekonomiku, nebo lidi. My jsme dokázali pohřbít obojí. I přes výrazné zvýšení dluhu je oživení české ekonomiky jedno z  nejpomalejších v EU a zároveň jsme měli jedno z nejvyšších nárůstů úmrtí. Dánsko má ekonomiku plně oživenou a téměř žádná úmrtí navíc.

Slyšeli jsme, že se z této krize proinvestujeme. Dopadlo to jako obvykle. U nás jsou investice ve srovnání s rokem 2019 asi o pět procent nižší. V Dánsku o 15 procent vyšší. Česko ale potřebuje investovat masivně. Potřebujeme transformovat ekonomiku z montovny na mozkovnu. Potřebujeme zvýšit robotizaci, digitalizaci a automatizaci. Investice do vzdělávání. Jen tak budou moci mzdy dlouhodobě růst, aniž by to podkopávalo konkurenceschopnost českých vývozců. Potřebujeme modernizovat stát. Jinak než obvykle. Do e-Governmentu investovala vláda od roku 2016 67 miliard korun. Díky tomu jsme se v žebříčku dostali těsně před Bělorusko. Ano, Dánsko je první na světě.

Co jsme tedy za ten dluh dostali? Vyšší inflaci. Významná část zvýšení dluhu podporuje spotřebu domácností. Ta přitom podpořit nepotřebovala. Neutráceli jsme, když byly obchody zavřené, ale uvolnění karantény okamžitě spotřebu zvyšovalo. Vysoká domácí poptávka tak spolu s globálními inflačními tlaky vytlačí inflaci nad pět procent.

Takže jsme si nekoupili ani nadprůměrný růst, ani životy, ani investice. Zato máme inflaci. ČNB nezbývá nic jiného než razantně zvyšovat úrokové sazby. No a to se negativně projeví v investicích, protože zdraží úvěry pro podniky. Žádný oběd není zadarmo. Ani tento dluhový.