Revoluci v danění firem podpořili i poslední evropští váhavci. Česku má do rozpočtu přinést miliardy korun ročně

K největší reformě daní za posledních zhruba 100 let se připojily všechny státy Evropské unie, tedy i váhající Maďarsko či Irsko. I tyto státy se nakonec rozhodly zavést do praxe zásadní proměnu v danění firem. Česku by to mělo do rozpočtu přinést jednotky miliard korun ročně.

Cílem změn, o kterých se vyjednávalo v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je především skoncovat s byznysem daňových rájů, kde firmy neplatí prakticky žádné daně. A také více zdanit největší nadnárodní firmy, především digitální giganty, jako jsou Google či Facebook. Ty dnes v řadě států platí jen zcela minimální daně, byť v nich mají vysoké příjmy. Česko původně váhalo, jestli má změny podpořit. Nakonec s nimi ale souhlasilo.

„Tato historická dohoda znamená, že velké nadnárodní firmy budou všude platit takové daně, jaké by měly,“ prohlásil šéf OECD Mathias Cormann. Dohodu o změnách podpořilo 136 ze 140 států, které se jednání účastnily. 

První podobu dohody státy uzavřely v červenci. Tehdy se k ní odmítla přidat necelá desítka z nich. Z těch z EU to byly Irsko, Estonsko a Maďarsko. Nakonec ale své stanovisko změnily. Reformy podpořilo také Švýcarsko či například Bahamy, tedy země často označované za daňové ráje. V rámci OECD – a také skupiny G20 – teď budou státy dál jednat o podrobnostech dohody. Její základní koncept už je ale domluvený.

Reforma má dva pilíře. Ten první spočívá v tom, že zhruba 100 největších firem na světě by mělo už od roku 2023 platit značnou část svých daní nikoliv podle toho, kde mají sídlo, ale v každé zemi zvlášť podle toho, jak vysoké v ní mají příjmy.