Zdražování v České republice zrychluje už třetí měsíc v řadě a míra inflace je nejvyšší za posledních 13 let. Ceny rostou téměř všude, od pohonných hmot a jídel v restauracích až po stavební úpravy a náklady spojené s bydlením. 

V září se meziroční růst spotřebitelských cen zvýšil na 4,9 procenta, oproti 4,1 procenta v srpnu. „Meziroční růst cen byl zaznamenán ve většině sledovaných položek. Zvýšily se náklady na vlastní bydlení, dále zdražily například pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Na tuzemskou inflaci mají dopad rostoucí ceny energií na světových trzích, hlavně elektřiny a plynu, nebo dřeva a jiných surovin. Vliv mají také narušené dodávky různých komponentů, například čipů, které komplikují výrobu v automobilkách a zdražují auta. Kromě zahraničních vlivů na inflaci působí také domácí faktory: vláda v minulém období rozpustila do ekonomiky stovky miliard korun jako pomoc v době pandemie, rostou důchody a firmy zase zvyšují mzdy, protože je nedostatek zaměstnanců. Češi proto mají víc peněz na útraty a chtějí si vynahradit dlouhé období, kdy nemohli cestovat, jíst v restauracích či nakupovat v nákupních centrech. 

Inflace jako předvolební téma

Lidem se kvůli vysoké inflaci znehodnocují úspory, za své peníze si s postupem času mohou koupit méně a méně a zdražování se také stalo jedním z klíčových předvolebních témat. ČNB, která má ze zákona povinnost růst cen držet pod kontrolou, před dvěma týdny zareagovala nečekaně razantním zvýšením své klíčové úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu na 1,5 procenta. 

Podle analytiků tlak na ceny jen tak neodezní a centrální banka bude muset ve zvyšování pokračovat. Usiluje totiž o udržení míry inflace kolem dvou procent a nyní je tempo růstu cen už mimo pásmo, které centrální bankéři ještě tolerují. 

„Stále zůstává nezodpovězenou otázkou, jaká část současných cenových pohybů je pouze přechodného charakteru a souvisí s krátkodobým cenovým přizpůsobením po pandemii. Podobnou otázku si kladou v mnoha dalších zemích,“ říká Michal Brožka, ekonom v investičním bankovnictví Komerční banky.

ČNB tlumí inflaci úpravami své klíčové úrokové sazby, od které se pak odvíjejí ostatní sazby v ekonomice, například sazby úvěrů, hypoték nebo úroky na vkladech. Po dobu pandemie byla sazba nízko, ale letos ji ČNB zvýšila už třikrát. Do konce roku čekají vedení ČNB ještě dvě zasedání, na nichž se může další zvýšení odhlasovat. To nejbližší bude 4. listopadu, kdy už budou mít bankéři k dispozici svoji novou předpověď ekonomického vývoje. Další a letos poslední hlasování bude 22. prosince. 

Vzhledem k nečekaně rychlému růstu cen většina analytiků přehodnocuje své původní prognózy a předpokládá, že vzestup sazeb půjde rychleji, než čekali v létě. Ekonom Jiří Polanský z České spořitelny například původně odhadoval pro konec roku klíčovou sazbu na dvě procenta, dnes vidí možnost, že to může být i 2,25 procenta.  

Podle Brožky se do konce roku meziroční inflace nejspíš vyšplhá na 5,5 procenta. To bude podle něj „silným argumentem“ pro další zvyšování sazeb. Brožka čeká zvýšení hlavní sazby ČNB hned 4. listopadu, a to o půl bodu na dvě procenta.  

Že bude ČNB muset opět zasáhnout, ukazují už data ČSÚ za září. Vedle nákladů na vlastnické bydlení například vzrostly i ceny za vodné a stočné oproti stejnému měsíci loni o 5,5 procenta. Výrobky a služby pro úpravu bytu také zdražily, třeba malířské práce zhruba o 14 procent a instalatérské práce přibližně o osm procent. Oproti loňskému září je o pětinu dražší benzin, za cigarety a tabák se platilo o 12,3 procenta více. Ceny oděvů a obuvi byly meziročně vyšší o více než devět procent. 

Zdražují také potraviny a nealkoholické nápoje. Zelenina podražila téměř o osm procent, ale jen rajčata o 58 procent. „Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 5,5 procenta,“ napsali statistici.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 procenta. Proti srpnu rostly například ceny elektřiny, oděvů, tabáku či automobilů. Deset měsíců v řadě pak zdražují pohonné hmoty. Nižší byly ve srovnání se srpnem ceny zeleniny, zejména brambor. Kilogram se v září prodával za 12,12 koruny, což bylo nejméně od loňského listopadu.

I když v září domácnosti meziročně platily méně za elektřinu (o 2,3 procenta) i plyn (o 4,7 procenta), je jasné, že se i do míry inflace postupně promítne skokové zdražení na komoditním trhu. Dosluhující vláda Andreje Babiše už avizovala, že bude kompenzovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu na nejchudší domácnosti formou dotací či daňových úlev. 

Zdraží i třeboňský kapr

Vyšší ceny Češi pocítí také o Vánocích. Například kapři na stáncích od hlavního dodavatele kaprů, Rybářství Třeboň, budou letos dražší o 10 procent než loni. Kilo by mělo stát asi 120 korun. V pondělí to řekl při výlovu rybníka Rožmberk předseda představenstva společnosti Fish Market Rudolf Provázek. Přesnější odhady ale bude možné udělat až po podzimních výlovech velkých rybníků. 

Fish Market vyváží až 70 procent produkce a podle Provázka nezdražují jen vstupy, ale i ceny na okolních trzích, například v Rakousku a Německu. Vliv bude mít také menší produkce. Kvůli nepřízni počasí, kdy v dubnu a květnu bylo chladnější počasí, neměly ryby podle Provázka takové přírůstky jako v předchozích letech.