Zadrhnutí globálních dodavatelských řetězců se začíná zřetelně podepisovat i na nákladech českých továren. Růst cen průmyslových výrobců zrychlil v září na 9,9 procenta ze srpnových 9,3 procenta, a je tak nejvyšší od března 1993. Vyšší ceny vstupů firmy propíší do finální ceny produktů, čímž v důsledku dopadnou na konečné spotřebitele. 

U výrobců přitom nyní zdražují téměř všichni, od ropného průmyslu přes kovy, chemické výrobky až po dřevozpracující průmysl. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad na svém webu.

Aktuální tempo růstu cen v českém průmyslu podle agentury Reuters odpovídá očekáváním analytiků a reflektuje rostoucí náklady spojené s průtahy v dodavatelských řetězcích a zdražující elektřinou. V meziměsíčním srovnání se ceny domácích průmyslových výrobců zvýšily o 0,7 procenta. Meziročně rostou od února, přičemž zdražování stále zrychluje. 

„Důvody jsou pořád stejné, na jednu stranu velmi výrazně rostly ceny některých vstupů, což je ovlivněno výpadky v zahraničním obchodě. Postupně se tyto impulzy přelévají do všech ostatních cen,“ uvedl pro HN hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Dodal ale, že nelze mluvit o jediném faktoru, jelikož inflační tlak je v ekonomice široký. 

Zásadní roli nyní začíná hrát zrychlující růst cen energií, jehož vliv bude v příštích měsících sílit, zejména pak koncem letošního a začátkem příštího roku. „Krátkodobě tak inflace svou dynamiku v meziročním srovnání ještě posílí,“ uvedl ekonom. V podobném smyslu se vyjádřil i analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Ve finále tak podle Sklenáře může mít růst průmyslových cen zásadní dopady na celou českou ekonomiku. „Pokud to firmám podmínky umožňují, budou se snažit přenést růst cen vstupů na konečného spotřebitele. Pokud ale ne, bude je to nutit k omezování výroby,“ míní Sklenář.

Kdyby přitom cenový šok nadále pokračoval a rozevíraly se nůžky mezi růstem nákladů pro výrobce a spotřebitelskou inflací, tedy pokud by firmy nedokázaly dostatečně rychle převádět vyšší náklady na konečného spotřebitele, mohlo by to vést ke zbrzdění nebo úplnému zastavení ekonomického růstu. „Ekonomiku to může přechodně poslat do recese. Nebylo by to nic nového, úplně stejný scénář proběhl po ropném šoku v 70. letech,“ uvedl Sklenář.

Tehdy v rámci jomkipurské války arabské státy z Organizace zemí vyvážejících ropu uvalily embargo na vývoz této strategické suroviny do států sympatizujících s Izraelem a ropu drasticky zdražily. Ropný šok tvrdě zasáhl obyvatele i firmy, produkce výrazně zdražila. Následkem byla celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace i nezaměstnanosti. Ve vyspělých ekonomikách nastoupila stagflace, růst byl nulový až záporný a inflace se pohybovala v dvojciferných číslech.

„Vývoj cen výrobců je pro ČNB signálem, aby pokračovala ve zvyšování svých úrokových sazeb,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek ve svém komentáři napsal, že ČNB pravděpodobně zvýší na počátku listopadu úrokové sazby o půl procentního bodu. 

Aktuální růst cen průmyslových výrobců táhnou stejně jako v předchozích měsících zejména ceny v oblasti koksu a rafinovaných ropných produktů. Obecné kovy a kovodělné výrobky zdražily proti loňskému září o 28 procent, chemické látky a výrobky pak téměř o 39,1 procenta. O čtvrtinu vyšší byly ceny dřeva, papíru a tisku. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily jen nepatrně. Klesly pouze ceny dopravních prostředků, které zlevnily o 2,1 procenta. Vedle průmyslu nyní dochází ke zdražování také v ostatních odvětvích jako zemědělství nebo stavebnictví.  

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist