K likvidaci plastů mohou přispět nejen krávy, ale i překvapivé objevy na skládce

Každý den se po celém světě hromadí další tuny odpadu, přičemž jejich podstatnou část tvoří plasty, s nimiž souvisí zásadní problém: délka rozkladu. Rakouští vědci ale oznámili průlomový objev, který může pomoci tento zdlouhavý proces zkrátit. Mikrobi žijící v kravských žaludcích podle nich totiž dovedou plast rozložit.

Výzkumníci k tomuto závěru došli, když hledali nové způsoby, jak proces rozkladu plastů urychlit. Inspiraci logicky hledali v přírodě. A zjistili, že kravský žaludek je v podstatě velmi důmyslné zařízení, které dokáže „požírat“ některé druhy plastů. Patří mezi ně také polyethylentereftalát (PET), který se používá v obalech potravin i PET lahvích. Tušení, že něco podobného může fungovat, ale měli už delší dobu. Přírodní potrava krav totiž obsahuje rostlinné polyestery. Pokud tedy zvíře stráví takové látky, mělo by to platit také pro plasty.

Už ze školy víme, že předžaludek krávy tvoří bachor, čepec a kniha, vlastní žaludek pak slez. V bachoru se na potravu vrhají mikrobi a rozkládají ji, aby pro zvíře byla stravitelná. Následně se potrava vrací do tlamy přežvýkavce, který ji důkladně rozžvýká, spolkne podruhé a celý proces se opakuje. Čepec navíc zachycuje těžké a nestravitelné předměty.

Uvedený výzkum provedla Doris Ribitschová z vídeňskéUniversity of Natural Resources and Life Sciences se svými kolegy. Výsledky zveřejnili ve Frontiers in Bioengineering and Biotechnology a novou metodu si již nechali patentovat.

Bakterie útočí

Vědci se zaměřili na tři typy polyesterů. Konkrétně na PET (polyethylentereftalát), biologicky rozložitelný PBAT (polybutylenadipáttereftalát) a PEF (polyethylenfuranát) z obnovitelných zdrojů. K výzkumu použili bakterie z tekutiny z kravských bachorů, které sehnali na jatkách. Nechali je reagovat se zmiňovanými plasty a zjistili, že je skutečně lze takovým způsobem rozložit. „Když bakterie dokážou proniknout do přírodní stravy krávy, tak by logicky měly být schopné štěpit také kutiny,“ uvedla Ribitschová pro vědecký zpravodajský web Live Science. Kutiny jsou rostlinné polyestery, které se nacházejí například ve slupkách jablek a pro krávy jsou jinak nestravitelné. Mikroorganismy přítomné v jejich žaludku to ale zvládnou.

Poklad ze skládky

Když byla v roce 2016 na skládce v japonském městě Sakai objevena plastožravá bakterie, zaujalo to vědce natolik, že se pustili do výzkumu. A výsledek? Vědecký tým pod vedením profesora Johna McGeehana z Portsmouthské univerzity objevil bakteriální enzym, který skutečně dokáže rozložit plast na jednotlivé chemikálie, z nichž vznikl. Výsledky výzkumu následně zveřejnili v americkém odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Nově objevený enzym plast postupně rozloží na kyselinu tereftalovou a ethylenglykol, které se následně využijí jako zdroj potravy. Proces byl ale ještě příliš pomalý, aby fungoval v praxi. Vědci proto doufají, že se jim ho podaří zrychlit, aby se v budoucnu daly staré PET lahve kompletně recyklovat na nové, které se budou moci opět použít pro naplnění nápoji.

Jízda na PET lahvích

Stále se také hledají další možnosti, jak recyklovaný plast ještě využít. Například firma Continental nedávno oznámila, že od příštího roku bude ve výrobě pneumatik používat použité recyklované PET lahve. Společně s firmou OTIZ se podařilo vyvinout novou technologii zpracování. Během recyklačního procesu se lahve nejprve třídí, odstraní se z nich uzávěry a nakonec se mechanicky čistí. Po mechanickém rozkouskování se roztaví a přemění na granulát. Následuje polymerace v pevném stavu a zpracování modifikovaným předením. „Náš speciálně upravený proces výroby nám umožňuje získávat z PET lahví polyesterová vlákna na výrobu pneumatik bez jakéhokoli procesu polymerace monomerů,“ vysvětlil Derren Huang, vedoucí oddělení výzkumu a vývoje společnosti OTIZ.

Postupně, nejpozději však do roku 2050, pak společnost Continental plánuje používat při výrobě pneumatik sto procent udržitelných materiálů. S používáním recyklovaného PET chce učinit další krok k takzvané cirkulární ekonomice. „Naše ambice je jasná – nejpozději do roku 2050 ve spolupráci s našimi partnery a dodavateli propojit celý životní cyklus produktu s procesem výroby a ekologického získávání zdrojů,“ říká Claus Petschick, vedoucí oddělení udržitelnosti společnosti Continental.

Recyklaci použitých PET lahví zpět ke stejnému účelu nyní stále brání fakt, že recyklovaný materiál není dostatečně odolný a z tohoto důvodu není vhodný k uchovávání například perlivých nápojů.

Z lahve do lahve

I další firmy hledají různé cesty, jak se chovat více ekologicky. Například společnost Mattoni uzavřela dohodu s on‑line obchodem Košík.cz. Ta spočívá v tom, že zálohované PET lahve, které zákazníci vrátili, byly zpracovány do nových lahví. Původní i nové lahve obsahují osmdesát procent recyklovaného PET.

„První certifikovaná cirkulární PET lahev na českém a snad i evropském trhu je důležitým krokem ve snaze o udržitelnost. Dokazuje, že recyklace ‚z lahve do lahve‘ funguje a že takovýto cirkulární systém je srovnatelný se znovuplnitelnými lahvemi. Přál bych si, aby tato skutečnost byla rozpoznána všemi výrobci nápojů, kteří v Česku používají PET lahve a plechovky. Abychom ale tento výsledek replikovali na celý trh, potřebujeme použité nápojové obaly sbírat mnohem efektivněji prostřednictvím zálohového systému. K tomu je třeba úzká spolupráce všech hráčů na trhu. Bude to vyžadovat ještě určitý čas a mnoho úsilí. Víme ale, že to je možné, a jsme připraveni s celým nápojovým odvětvím vybudovat transparentní a férový cirkulární systém na nápojové obaly,“ uvedl Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873.