Anatomie hradní lži. Jak mohli Ovčáček s Mynářem tak bohorovně podvádět Česko?

Na situaci kolem prezidenta Zemana zarazí krom jiného jedna věc: jak si mohli lidé ze Zemanova okolí dovolit o jeho stavu tak drze lhát? Běžná poučka přece říká, že pokud člověk chce, aby lež byla efektivní, je nutné lhát uvěřitelně. Tedy dbát na to, aby lži byly co nejblíž pravdě. Zemanovo okolí se touto poučkou kupodivu neřídilo. Lhalo naprosto okatě. Už když před 14 dny zazněla slova o pouhém „lehkém vyčerpání a dehydrataci“, bylo patrné, že mluvčí Ovčáček lže, jako když jeho bývalé domovské médium Haló noviny tiskne. Pak jeho výmysly už jen hutněly. 

Jak je tedy možné, že Ovčáček, Mynář a spol. lhali tak, že jejich lži byly průhledné a nakonec bylo velmi jednoduché je odhalit? Byl to jen projev jejich zmatku a bezradnosti? Těžko. Šlo spíše o projev povýšenosti a sebejistoty, který byl založený na dvojím přesvědčení: zaprvé, že se jim nemůže nic stát, protože si na ně nikdo netroufne. A zadruhé, že v současném světě už pravda ve smyslu shody výpovědi s realitou mnoho neznamená a je možné s ní libovolně kreativně pracovat.