Brusel míří k verdiktu, že i jádro pomůže snížit emise. Rozhodnutí padne možná už v listopadu

Na seznam technologií, které mají státy Evropské unie přiblížit k výrazně „zelenějšímu“ provozu, by brzy mohlo přibýt jádro. Evropská komise slíbila, že rozhodne do konce roku, a vše nyní nasvědčuje tomu, že štěpení atomu za účelem výroby energie vezme na milost. Verdikt by navíc kvůli politické situaci v Evropě mohl padnout už příští měsíc. O nutnosti označit jádro za čistý zdroj opakovaně mluví také čeští politici kvůli sázce Česka na tento druh energie.

Jakým směrem se začíná rýsovat konsenzus v EU, naznačila minulý pátek šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Potřebujeme jadernou energetiku jako stabilní zdroj a také zemní plyn jako přechodný zdroj.“ Řekla to po skončení summitu EU, jehož hlavním tématem byly nynější vysoké ceny energií napříč kontinentem.

Řada lídrů na schůzce mluvila ve prospěch jádra, a to včetně premiérů zemí jako Nizozemsko, které tuto energii nevyužívají a ani to neplánují. Upozorňovali na to, že závislost Evropy na dovozu plynu, jehož cena teď rekordně stoupá, a zároveň rozhodnutí unie srazit do poloviny století emise takřka na nulu, podtrhují nutnost mít vlastní stabilní a pokud možno čisté zdroje doma v EU.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Francouzský prezident Emmanuel Macron, italský premiér Mario Draghi a další na summitu vyzvali komisi, aby urychleně předložila dodatek o jádru k takzvané taxonomii, jinými slovy ke zmíněnému seznamu technologií a aktivit, které jsou označené jako udržitelné z hlediska ochrany životního prostředí a unie na ně chce v příštích letech vsadit.

Brusel s tím doposud otálí. Důvodem je zejména fakt, že zatímco není sporu o tom, že jaderná energie neprodukuje emise skleníkových plynů, které jsou hlavním faktorem změny klimatu, mezi vědci nepanuje shoda o vlivu nukleárního odpadu na lidské zdraví a planetu. V unii je navíc několik států, hlavně Rakousko a Lucembursko, které proti jádru tvrdě vystupují.

Dynamika unijních institucí se však teď mění. Částečně proto, že výzkumné oddělení samotné komise ve své analýze došlo k závěru, že uložení jaderného odpadu v „hlubokých geologických vrstvách“ je dle stávajících poznatků vědy „dostatečné a bezpečné“. Potřebu neznevýhodňovat využívání jaderné energie pak zvýraznilo nynější prodražování účtů zejména za plyn.

Podle několika zdrojů z komise citovaných evropskými médii je proto pravděpodobné, že Brusel v příštích týdnech jádro zařadí do taxonomie. Je to důležité pro investory, ať už státní, nebo soukromé. Seznam udržitelných aktivit a technologií bude sloužit jako vodítko pro vlády a finanční trhy, co do budoucna veřejně dotovat, respektive do čeho investovat. Pokud by se jádro do taxonomie nedostalo, stavba i malých reaktorů by se výrazně prodražila.

Vedle neformální aliance jaderných států je v EU také skupina zemí – v čele s Německem –, které chtějí pro přechod k plně „zelené“ energetice využít plyn. Několik zdrojů z EK řeklo tento týden evropskému serveru Politico, že Brusel zřejmě představí společný dodatek k taxonomii pro jádro a plyn a oba zdroje dostanou označení „udržitelné“. Nepatřilo by jim sice nejvyšší hodnocení, jaké mají obnovitelné zdroje energií, budou však součástí taxonomie. Státy jako Česko právě tohle považují za klíčové.

A proč by se mělo všechno udát ještě v listopadu? Protože na začátku prosince se ujímá moci nová německá vláda za účasti tamních Zelených, kteří patří mezi největší odpůrce jádra na kontinentu a kritizují i závislost země na plynu. Po Novém roce pak přebírá předsednictví sedmadvacítky Francie, země ze tří čtvrtin závislá na energii z reaktorů. Od ledna bude muset hrát roli neutrálního hráče, ne jaderného lobbisty. Pro oba hlavní státy EU proto listopad nabízí okno příležitosti, jak se s věcí vyrovnat.