Přežijí teplárny, které zákazníkům vyjdou vstříc

Se skokovým nárůstem ceny plynu se lépe vyrovnávají teplárny, které se už začaly připravovat na transformaci. Většina dodavatelů tepla v Česku přejde na zemní plyn, je ale také potřeba zvyšovat energetickou efektivitu, zapojovat menší zdroje jako kogenerační jednotky a kombinovat je například i s fotovoltaikou, shodli se odborníci v debatě HN věnované teplárenství.

Zdražování tepla při nadcházející zimě bude záviset především na tom, jestli mají teplárny dopředu nakoupený plyn za výhodnou cenu. Dramatická situace na trhu s tímto palivem by se ale příští rok měla zklidnit. „Dopad zatím nepociťujeme jako zvlášť dramatický, a pokud teplo zdražíme, bude to spíše o jednotky procent,“ uvedl Libor Doležal, generální ředitel společnosti C‑Energy, která provozuje teplárnu v Plané nad Lužnicí. „Důležité bude přežít tuto zimu. Pak se dostaneme na ceny, které sice budou o něco vyšší než ty, na které jsme byli zvyklí, ale jejich výše nebude tak dramatická jako nyní,“ doplnil náměstek primátora Jablonce a člen představenstva Jablonecké energetické Petr Roubíček.

 Zemní plyn se na výrobě dálkového tepla v Česku podílí z 20 procent. Odborníci nicméně odhadují, že během několika let se tento podíl přinejmenším zdvojnásobí. Teplárny totiž přejdou právě k plynu, protože kvůli rostoucím cenám emisních povolenek a přísným limitům na znečišťování ovzduší se jim nevyplácí spalovat uhlí. „Skokový nárůst ceny plynu je jen problém na cestě. Není to strukturální problém, který transformaci ohrozí. Dekarbonizace je prostě fakt. Skupina ČEZ chce ve svých teplárnách uhlí opustit do roku 2030 a je připravena investovat kvůli tomu 30 až 40 miliard korun,“ řekl v debatě generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Celkově může transformace českého teplárenství vyjít asi na 100 miliard korun. Část nákladů pokryje evropský Modernizační fond financovaný z emisních povolenek. V závislosti na jejich ceně by z něj Česko mohlo získat 200 až 300 miliard korun. Na modernizaci tepláren bude vyčleněno 26 procent prostředků. Teplárenské firmy však mají jen pár let na přípravu. Kvůli rostoucímu tlaku na odchod od fosilních paliv je totiž možné, že po roce 2025 nebudou plynové projekty v EU dostávat podporu. Pro Česko je zásadní, aby podpora nebyla ukončena ještě dříve. Proto čeští zástupci v Bruselu usilují o to, aby Evropská komise oficiálně uznala plyn jako palivo potřebné pro přechod k bezuhlíkové energetice.

Teplárny, které se na transformaci začaly chystat již před několika lety, jsou podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka lépe připraveny i na současnou situaci. „Vedle dlouhodobých nákupů zemního plynu dnes pomáhají také dosavadní investice do energetické efektivity dané teplárenské soustavy nebo do kogeneračních jednotek, jejichž využívání vylepšuje ekonomiku teplárny. Některé teplárny ale v předchozích letech investovaly způsobem, který už z tehdejšího pohledu nedával smysl – to znamená do uhlí.“

Významnou roli při dekarbonizaci tepláren sehrají podle účastníků debaty právě plynové kogenerační jednotky vyrábějící zároveň elektřinu a teplo. „Jsou flexibilnější a díky tomu, že vyrábí teplo i elektřinu, pomáhají snáze absorbovat i nárůst cen plynu. Navíc otvírají cestu k využívání vodíku. Už dnešní kogenerační jednotky umí využít plyn s dvacetiprocentní příměsí vodíku a tento podíl může v blízké budoucnosti rychle narůstat. Kogenerační jednotky lze doplnit i solárními panely a vytvořit do budoucna dekarbonizovaný mix pro výrobu energie,“ myslí si Kamil Čermák. Centrální a decentrální energetika tak podle něj nemusí stát proti sobě.

Dodavatelé tepla by se také měli zamyslet, zda mohou dodávat energetické služby, doplňuje Martin Sedlák. Domácnostem i průmyslu by tak pomáhali hledat příležitosti k energetickým úsporám a nabízet jim řešení, jak energetickou efektivitu zvýšit. Energetickým firmám se podle něj v tomto směru otvírají nové byznysové příležitosti. Přístup orientovaný na zákazníka je přitom podle diskutujících klíčem pro budoucnost teplárenství.

Na konec uhlí v teplárnách jsme připraveni, říká šéf ČEZ ESCO Kamil Čermák

15. 11. 2021 ▪ 7 min. čtení

Jablonecké teplárně pomohl podle Petra Roubíčka překonat krizové období, do kterého se kolem roku 2013 dostala kvůli nedostatečným investicím ze strany předchozího vlastníka. Zanedbaná soustava trpěla ztrátami energie, ceny tepla měl Jablonec nejvyšší v republice a zákazníci se začali rychle odpojovat. Město proto systém revitalizovalo, přešlo ke spalování plynu a zvolilo částečnou decentralizaci. „Máme už pět kogeneračních jednotek o instalovaném výkonu 2,6 MW a plánujeme přidat tři další zdroje. I díky tomu umíme náraz na trhu s plynem snáze absorbovat. Zákazníkům, kteří s námi mají dlouhodobé smlouvy, v dnešní době umíme dodat teplo za poloviční cenu oproti zmíněnému roku 2013,“ řekl Roubíček.

Další příležitost podle Libora Doležala nabízejí služby poskytované provozovateli přenosové soustavy. „Naší vizí je realizovat poměrně velkou část příjmů za služby výkonové rovnováhy. Je možné nabízet společnosti ČEPS služby i s menšími kogeneračními jednotkami, vytvářet agregační bloky a mít byznys rozkročený na více nohou,“ uvedl.

Článek byl vydán v rámci speciálního projektu o Teplárenství a zelené energetice EU, který vznikl ve spolupráci se skupinou ČEZ.