Dobře nastavený urgentní příjem urychlí předávání i péči o pacienty. V Česku vzniká jejich systematická síť

Podobné scény známe z amerických seriálů. Do vstupní haly nemocnice vstupují pacienti, kde je podle závažnosti jejich stavu třídí zdravotníci. Hned o pár kroků dál se nachází ambulance s lékaři, aby během pár minut mohli provést základní vyšetření a rozhodnout o dalším postupu. Nikdo už nemusí bloudit po budově a hledat příslušné oddělení. Tak mají v budoucnu vypadat urgentní příjmy v českých nemocnicích.

Ministerstvo zdravotnictví společně se zdravotními pojišťovnami už vytvořilo jejich mapu. Cílem nového modelu je systematicky zajištěná péče o akutní pacienty ve všech regionech a v režimu trvalé dostupnosti. Ten předpokládá, že urgentní příjem bude zřizován u poskytovatele akutní lůžkové péče, a to minimálně jeden prvního typu na kraj a jeden druhého typu na okres. První typ představuje vysoce specializované centrum traumatologické péče, druhý typ poskytne o něco nižší rozsah péče.

„Podpis tohoto memoranda považuji za historický okamžik. Vůbec poprvé tak začínáme se zdravotními pojišťovnami systémově tvořit státem garantovanou síť urgentních příjmů. Vytvořili jsme jejich mapu a vyřešili jsme, jak budou financovány. Urgentní příjmy má dnes již řada nemocnic, ale doposud nebyly vůbec hrazeny, což je absurdní. Takže to pro nemocnice byla ztrátová věc. My tohle všechno měníme. Cílem je zajistit pro naše občany dostupnou akutní zdravotní péči garantované kvality i rozsahu,“ tvrdí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Méně personálu

Pro změnu je jednoznačně ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová. „Myslím si, že dobře nastavený urgentní příjem v nemocnici jednak urychlí předávání pacientů a tím uvolní naše výjezdové prostředky, jednak kvalitní třídění může zrychlit péči o pacienty. Nemocnicím by tyto urgentní příjmy mohly ušetřit personál,“ míní Albrechtová.

Připojuje se také Jiří Dittrich, náměstek pro nelékařská zdravotnická povolání na pražské záchrance. „Svým způsobem systém urgentních příjmů samozřejmě záchranářům zrychlí předání pacienta, ale určité typy zdravotní indispozice vyžadují specifickou lékařskou péči – specializaci. A takové pacienty bude stále nutné předávat lékařům konkrétního oboru, aby s pacientem odešly i komplexní informace o celém průběhu výjezdu. Pokud by to bylo tak, že na každém urgentu bude internista, traumatolog, kardiolog, urolog, ORL, neurolog a jiné specializace, pak bude efektivita několikanásobná, ale to samozřejmě není možné,“ komentuje Dittrich.

Nedávno například ministerstvo zdravotnictví schválilo registraci strategické investice ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze ve výši přes 1,5 miliardy korun na výstavbu nového sdruženého objektu na místě původní budovy A7. Cílem je vybudovat moderní multipavilon, který spojí vybrané obory zdravotnické péče.

„Všeobecná fakultní nemocnice investici velmi potřebuje. Pavilon A7 je v nevyhovujícím stavu a jeho rekonstrukce je nezbytně nutná. Nově zde vznikne multipavilon, který v jedné budově sdruží obory urgentní péče, transfuzního oddělení a také laboratorní pracoviště. To výrazně zjednoduší organizaci péče o pacienty a ulehčí práci zdravotníkům, kteří doposud museli přecházet z pavilonu do pavilonu. Jde již o sedmou dokončenou strategickou investici v posledních čtyřech letech. Celkově jsme takto mezi páteřní nemocnice rozdělili 12 miliard korun,“ přibližuje Vojtěch plány do budoucna.

Jeden příjem místo sedmi

Nový urgentní příjem se v nejbližších letech plánuje také ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA). Bude se nacházet v přízemí pod anesteziologicko‑resuscitačním oddělením. V současné době sanitky dovážejí pacienty na dvě místa. Méně závažné případy na centrální příjem. Pacienty v těžším stavu pak přímo na urgent. Nově vše půjde přes jedno místo, kde personál po základní diagnostice určí, jestli je nutné pacienta operovat, nebo ho poslat na jiné oddělení.

Přes nový urgent budou procházet také ti, kteří přijdou do nemocnice sami. „Nový centrální urgentní příjem bude znamenat velký posun v kvalitě péče. Místo sedmi míst, kde jsou dnes pacienti celkově přijímáni, bude pouze jeden příjem v budově O1,“ nastiňuje ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák.