Pandemie covidu-19 vyvolala silný tlak na veřejné finance mnoha zemí světa. Vlády, kabinet Andreje Babiše nevyjímaje, přijímaly za účelem ztlumení dopadů pandemie řadu opatření, která však z pohledu veřejných financí znamenala skokové zvýšení výdajů a snížení příjmů státního rozpočtu. Nyní začíná být zřejmé, že nepřistoupí-li budoucí vláda k razantní konsolidaci, budou tyto změny naší ekonomikou v podobě enormního zadlužení rezonovat ještě dlouho poté, co pandemie odezní. Tedy alespoň se takový vývoj dá předvídat na základě poznatků ekonomické teorie.

Skokový nárůst výdajů totiž není novým fenoménem. V roce 1967 ekonomové A. Peacock a J. Wiseman upozornili, že výdaje britské vlády rostly nikoliv postupně a rovnoměrně, nýbrž skokově, přičemž tyto skoky byly způsobeny především dvěma světovými válkami. Obecně lze tento poznatek, pro nějž se vžil název prahový efekt, aplikovat na další události způsobující skokový nárůst výdajů vlády.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se