Předvánoční měnověpolitické setkání bankovní rady asi přinese větší rozruch, i když nárůst úrokových sazeb bude nejspíš mírnější. Čekáme další zrychlení růstu jádrové inflace v listopadu. Navíc koruna oslabuje a její dynamika byla již před omikronovým otřesem daleko od jejího očekávaného silného posílení v predikci ČNB pro příští rok. K tomu se přidává tu menší, tu větší covidové omezování ekonomické aktivity ve středoevropském regionu a tento trend bude pravděpodobně sílit.
V krátkém období přináší další covidová vlna tlak na zpomalení nárůstu úrokových sazeb. Trh na omikron rychle zareagoval snížením očekávaného nárůstu úrokových sazeb ČNB k 3,5 procenta v první polovině roku 2022 z původně naceněných téměř čtyř procent. To podle nás odpovídá reakci ČNB na částečnou uzavírku ekonomiky. Pro ČNB bude ovšem asi klíčové, jaké budou globální ekonomické dopady případného opětovného zesílení pandemie. Pokud budou negativní dopady směřovat spíše na evropskou poptávku, tak by mohly zesílit spíše disinflanční tlaky z eurozóny kvůli slabší poptávce při menších fiskálních kompenzacích.
Pokud ovšem opět dojde k narušení dodavatelských řetězců kvůli protipandemickým opatřením v asijských ekonomikách, pak by bylo nedávné zvolnění růstu cen spotřebního zboží asi dočasné kvůli opětovně narušeným dodávkám a neposilující koruně. Na druhou stranu uzavření ekonomiky vedlo ke zvolnění inflačních tlaků z cen regulovaných služeb výrazně pod předcovidový trend. To ovšem bude ČNB s největší pravděpodobností považovat za dočasný jev, jelikož trh práce, který je značně ovlivněn stárnutím populace, naopak při otevírání ekonomiky cenovou dynamiku výrazně zrychlil, znatelně nad trend před covidem.
Ohlédneme-li od covidu, tak rok 2022 bude asi ve znamení přísnějších měnových podmínek v USA (faktor limitující posílení koruny) a slabší čínské ekonomiky (což může ovlivnit německo-české exportéry). Ekonomika v roce 2022 by tak měla být pro ČNB blíže letům 2018 a 2019 než roku 2020.
