Zemní plyn dělá aktuálně Evropanům vrásky kvůli začínající zimě a situace může být ještě složitější. Současné riziko je vidět na jeho vysokých cenách na příští tři měsíce. Aktuální situace je rovnicí o dvou neznámých. Neznámou „x“ je vývoj teplot během nadcházející zimy a neznámou „y“ je aktuálně patová situace kolem plynovodu Nord Stream 2 a souvisejících dodávek ruského plynu.

Do kompletního obrazu je navíc potřeba ještě doplnit také poptávku Asie, zejména Číny, která významně ovlivnila snížení dodávek zkapalněného zemního plynu prostřednictvím lodní dopravy do Evropy. Druhá rovnice pro možnost úspěšného řešení nám bohužel chybí. 

Aktuální situaci na trhu lze tedy shrnout jedním slovem: nejistota. A ta se projevuje obrovskou cenovou volatilitou. Pokud bude zima mírná, situace se bude uklidňovat a cenový vývoj stabilizovat postupným zlevňováním obchodovaných kontraktů na dodávky zimních měsíců. V případě tuhé zimy se naopak můžeme dočkat dalšího cenového nárůstu. Kvůli pozastavení schvalovacího procesu udělení licence pro provoz Nord Stream 2, které zprovoznění oproti původnímu očekávání trhu posunulo až na červen příštího roku, je celá situace ještě méně čitelná.

Dobrá energetická politika ale musí počítat s jakýmkoli počasím. Zatímco trh reaguje nabídkou a poptávkou s dopadem na cenu, energetická politika, ať už na úrovni EU nebo jednotlivých států, by měla mimo jiné podporovat bezpečnost a diverzifikaci zdrojů i spolupráci. Jaké závěry si její aktéři z aktuální situace vyvodí, je ale nejasné stejně jako předpověď počasí na nadcházející zimu. Význam zemního plynu z pohledu energetické bilance přitom do budoucna nejspíš poroste. Bude totiž potřeba pro bilancování výroby obnovitelných zdrojů.