Pro maďarského premiéra Viktora Orbána byla jeho listopadová cesta do Washingtonu, jež vrcholila schůzkou a neveřejným obědem s prezidentem Donaldem Trumpem, klíčová. Důležitosti, jíž Orbán setkání v Bílém domě přikládal, odpovídala i velikost maďarské delegace, která do Spojených států přiletěla. Pro přepravu 180 lidí, včetně šesti ministrů, si maďarská vláda dokonce u aerolinek Wizz Air mimořádně pronajala letadlo Airbus A321.

S Orbánem byl ve Washingtonu i šéf maďarské petrochemické firmy MOL Zsolt Hernádi. Právě této firmě, která nakupuje ropu od ruského Lukoilu, udělaly čáru přes rozpočet v říjnu oznámené americké sankce na Lukoil, Rosněfť a desítky s nimi propojených firem. Reálně hrozilo, že rafinerie v Százhalombattě a v Bratislavě (Slovnaft) nebudou mít od 21. listopadu, až začnou americké sankce platit, dost ropy na výrobu paliv a chemikálií. Obě rafinerie v roce 2024 dovezly dohromady necelých devět milionů tun ruské ropy, což pokrylo zhruba 75 procent jejich potřeb.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Co vlastně Orbán v USA ohledně ruské ropy a plynu získal.
  • Co naznačil maďarský MOL před schůzkou Orbána s Trumpem.
  • Co si Maďarsko dohodlo s Američany v jaderné energetice.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.