Miloš Zeman v euforii bezprostředně po znovuzvolení do prezidentského úřadu prohlásil, že už ho nečeká žádná porážka. V úzkém – tedy volebním – slova smyslu měl pravdu. Skutečně už žádné volby neprohraje. Ovšem v širším významu se jeho výrok nenaplnil. V letošním roce prohrál takřka vše, co prohrát mohl. A protože v posledním roce mandátu už výsledek těžko otočí, rozhodlo se letos o tom, že se do historie zapíše jako prezident, který nedosáhl skoro ničeho z toho, co si předsevzal.  

Vezměme to postupně. Prezident vložil velký politický kapitál do úzkých vztahů s Čínou, chlubil se přílivem čínských investic a chtěl udělat z Česka bránu pro čínský vliv v Evropě.  Letošek definitivně potvrdil, že plán zcela selhal. Investice dosáhly jen zlomku slibovaných pohádkových miliard a důvěra v Čínu klesá v celém středoevropském regionu. Letošního jarního summitu 17+1, tedy středo- a východoevropské země plus Čína, se zúčastnili v on-line formátu vedle Miloše Zemana jen tři další prezidenti (srbský, černohorský a polský), ostatní za sebe poslali náhradníky. Mezinárodněpolitický sen Miloše Zemana o bratrství čínského draka s českým krtečkem je pryč.   

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se