Dřevo musíme vyvážet, protože ho Češi pořád moc nechtějí, říká majitel pily

Luboš Pasák prochází pilou v centru jihočeské Plané nad Lužnicí a v mrazivém dni radostně ukazuje za plot. Získal tam nové pozemky, kam bude moct expandovat. Do dvou let hodlá zčtyřnásobit kapacitu pořezu své Pily Pasák, která patří mezi největší tuzemské zpracovatele dřeva v českých rukách. Na trhu jsou sice podstatně větší podniky, ale ty vlastní nadnárodní koncerny. Proč se přesto tolik surového dřeva z Česka bez zpracování vyváží a proč tolik narostly ceny? Na to v rozhovoru pro HN odpovídá muž, který také proslul svými, řekněme košilatými reklamami. Dobře přitom ví, že jejich čas už pomalu končí.

HN: V Česku se zpracovává sotva polovina vytěženého dřeva, zbytek vyvážíme bez přidané hodnoty jako kulatinu do zahraničí. Co podle vás brání tomu, aby naše pily měly větší kapacitu, bylo jich víc a jako vy prodávaly výrobky s větší přidanou hodnotou?

Největší problém je, že Česká republika nemá pro dřevostavby legislativu. Držíme se kategorizace, kterou někdo vymyslel za bolševika a 30 let ji nikdo nezměnil. Máme ji jen my a částečně Slováci. A ti pouze jako pozůstatek společného státu. Z hlediska bezpečnostního, požárního, v ní nikdo neudělal změnu. Dřevostavba je pro hasiče jako červený hadr pro býka. Oni si stále představují staré rodinné domky okály, ale doba se posunula jinam. Požární odolnost má dřevo nejlepší, kovové konstrukce se při požáru za chvíli zřítí a dřevo vydrží nejdéle. Přitom dřevo, i když ho vyjmete z ohniště, dlouho drží a nezlomíte ho. To ocel neudělá. Navíc bych v jeho prospěch argumentoval i ekologickou uhlíkovou stopou. Stavba ze dřeva je hned postavená, není vlhká a není třeba ji vysušovat.

HN: To asi lidi chápou, ale bojí se většího rizika požáru.

Jsou dvě varianty menších staveb ze dřeva. Jedna je srub, který může komplikovaně hořet. To je masa dřeva, která má zpravidla samozhášecí schopnost. Druhá je sendvičová stavba nebo rámová konstrukce. A tam je otázka, co je uvnitř. Použije se izolace, z jedné vnější strany pak sádrokarton – jakoby zeď – a z druhé omítka, cementové desky nebo zase sádrokarton. Taková stavba nepředstavuje zas tak velké riziko, a dokonce ani nebude mít extrémní problémy s povoleními. Ale když si budete chtít dát zvenku na fasádu třeba modřínové palubky, tak je to průšvih, musíte dodržet požární vzdálenosti od ostatních domů a v běžné zástavbě takový dům nepostavíte. V zahraničí přitom mají většinou palubky zvenku, aby byly domky krásné. V dřevostavbě určitě není o tolik větší riziko vzniku požáru než v cihlové stavbě.