Česká měna pokořila hranici 24,70 koruny za euro. Překonala tím dosavadní nejsilnější hodnotu od ukončení kurzového závazku České národní banky a dostala se tak na úroveň z podzimu roku 2012.

Trend posilování koruny je patrný již od konce listopadu, kdy začaly na trhu odeznívat obavy z nové mutace koronaviru, které měnu dočasně opět oslabily. K tomu se však v prosinci připojil další vyšší než očekávaný růst sazeb ČNB, ale především jestřábí vyznění tiskové konference centrální banky. Ta naznačila, že se úrokové sazby mohou v letošním roce nakonec zvyšovat více, než trh do té doby předpokládal.

Trh tak během posledních týdnů citelně navýšil sázky na růst sazeb ČNB a nyní čeká, že se letos základní sazba dostane až téměř k pětiprocentní hranici. Právě tento faktor a očekávání vyšších sazeb v tuzemské ekonomice stojí za rychlejším posílením koruny od konce prosince. Vyšší úrokové sazby totiž zvyšují atraktivitu koruny v očích zahraničních investorů.

Svůj vliv na posilování obecně mohla mít na přelomu roku také nižší likvidita na trhu, kdy se tolik neobchoduje a několik větších transakcí pak dokáže kurz ovlivnit. Další roli může mít i tradiční sezonní posilování koruny začátkem roku, kdy si hráči na finančním trhu začínají opět otevírat své pozice – podobný trend rychlejšího zpevňování české měny začátkem roku byl patrný již v několika letech před příchodem pandemie.

ČNB předpokládá průměrný kurz v prvním čtvrtletí letošního roku na úrovni 24,4 koruny za euro a koncem letošního roku pak kurz na hranici 24 Kč/EUR . Ačkoliv měna by díky vyšším úrokovým sazbám mohla být letos nakonec silnější, než se zdálo například v listopadu minulého roku – tehdy konsenzus analytiků čekal letos jen mírné posílení koruny pod hranici 25 korun za euro –, dosažení hranice 24 Kč/EUR se však i nyní zdá poměrně optimistické.

Úrovně 24,5 koruny za euro sice může česká měna dosáhnout poměrně rychle, pod ni se však může už dostávat podle našeho názoru obtížněji.