Nursultan Nazarbajev vládl Kazachstánu neomezeně nejméně po tři desetiletí. Vládl zemi s osmnácti miliony obyvatel, rozlohou pětkrát větší než Francie a s rozsáhlým nerostným bohatstvím. Tak jak to, že ji zachvátila vlna masových nepokojů? Náměstí ve městech, kde stávaly sochy „Otce vlasti“ a kde se usmívaly jeho portréty z obřích plakátů, zaplavily tisíce lidí, kteří nepožadovali jen zrušit drasticky zvýšenou cenu zkapalněného zemního plynu, jenž pohání většinu automobilů v zemi.
Dramatický přelom představovaly dva faktory. Zaprvé, brzký nástup násilí jak ze strany bezpečnostních sil, tak ze strany demonstrantů, kteří dokázali na čas obsadit dokonce i tak výjimečně střežené zařízení, jako je hlavní letiště v zemi. Zadruhé, sociální požadavky bleskem překryly politické, když hlavním sloganem v ulicích se stalo „Šal ket!“ – Starče, odejdi!“.
Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.