Jak nezabít Visegrád, i když Orbán pro jeho smrt dělá, co může

Vlnu rozhořčení českých liberálů vyvolala tento týden zpráva, že maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil solidaritu kazachstánskému prezidentovi Kasymu-Žomartu Tokajevovi. Ten „v zájmu nastolení veřejného pořádku“ umožnil svým bezpečnostním složkám „střílet bez varování“ do demonstrantů. Česko by mělo vystoupit z visegrádské čtyřky, dožadovali se ti, které pobuřuje, jakým způsobem visegrádskou spolupráci pro svoje politické cíle využili představitelé současného Polska a hlavně Maďarska, jehož premiér se stal do velké míry hlásnou troubou ruské propagandy v EU.

Pro vládu premiéra Petra Fialy, jež má spolupráci ve Visegrádské skupině jako druhý bod programového prohlášení v části týkající se zahraniční politiky a která se v dalších bodech zároveň hlásí k obhajobě demokracie a lidských práv, to může vytvářet jisté dilema. Nepochybnou indicií o skutečných prioritách je fakt, že zatímco Petr Fiala zamířil na svoji první zahraniční cestu do Bratislavy a chystá se do Paříže a do Bruselu, první cesty nového premiéra do Varšavy nebo do Budapešti podle informací HN zatím konkrétnější obrysy nemají.