Češi se bojí, že vliv USA a Elona Muska omezí svobodu slova, ukázal průzkum. Větší obavy vzbuzuje už jen jedna země

Největší obavy o svobodu médií mají ve střední Evropě Slováci a Maďaři. V Polsku po konci vlády konzervativní pravice v roce 2023 tato obava poklesla. V Česku naopak vzrostla, a to nejspíš v souvislosti s očekávanými parlamentními volbami a jejich dopadem na veřejnoprávní média, ukázal průzkum Rady pro redakční nezávislost mediálního domu Economia, vydavatele HN, a Bakala Foundation.

Čtvrtý průzkum v řadě už nabídl srovnání s tím, jak se názory obyvatel zemí visegrádské čtyřky vyvíjejí od roku 2022, tedy od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Autor průzkumu, sociolog Václav Štětka z britské Univerzity Loughborough, letos zařadil do dotazníku mezi potenciální vnější hrozby pro svobodu médií ve střední Evropě kromě států i nejbohatšího muže světa a majitele sociální sítě X (bývalý Twitter) Elona Muska.

Velkou změnou oproti minulým letům je prudký nárůst obav z USA jako zahraničního aktéra, který může ohrozit svobodu slova. USA se umístily na druhém místě za obavami z Ruska, naopak poněkud poklesly obavy z Číny. Jde hlavně o odraz projevů nejvyšších představitelů americké administrativy či o škrty v podpoře nezávislých médií, jako je Rádio Svobodná Evropa ve střední Evropě.

Elona Muska považují za hrozbu pro média například dvě třetiny Poláků a více než polovina Čechů a Slováků, což jsou srovnatelná čísla s obavami z Číny nebo z USA. Čtvrtou zahraniční silou v pořadí, z níž mají dotázaní strach, je Evropská unie.

Mnohem vlídněji se na Elona Muska jako hrozbu pro svobodu médií dívají voliči populistických stran ve všech čtyřech zemích visegrádské čtyřky. Nejvíc z něj mají obavy voliči opoziční slovenské formace Progresivní Slovensko, kde tuto obavu vyslovilo 83 procent dotázaných. Nejméně se Muska obávají voliči maďarské vládní strany Fidesz, tady cítí obavy jen 32 procent dotázaných.

„Výsledky průzkumu jsou jasnou výzvou pro narativ, který slyšíme z Washingtonu a Silicon Valley,“ říká Tessa Szyszkowitz, předsedkyně Rady pro redakční nezávislost.

Naráží nejen na rostoucí obavy z dopadů politiky Trumpovy vlády, ale také na další výsledky průzkumu, které hodnotí obavy obyvatel střední Evropy ze sociálních sítí a jejich vlivu na svobodu projevu. Více než devadesát procent dotázaných totiž požaduje, aby jednotlivé platformy sociálních sítí rozhodně jednaly v reakci na nenávistné projevy, kyberšikanu nebo obsah, jenž propaguje sebepoškozování. Regulace sociálních médií tak nevnímají jako cenzuru, ale jako opatření na ochranu demokratické debaty.

Komentář Davida Navrátila

Vance není hloupý, šlo o čistou provokaci. Místo reality spustil kulturní válku, USA jsou nečitelnou a nebezpečnou zemí

18. 2. 2025 ▪ 3 min. čtení

Kromě čínského TikToku jsou největší sociální sítě v majetku amerických miliardářů, jako je Elon Musk, kteří vyjádřili svoji loajalitu prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten Evropské unii vyhrožuje, že pokud bude Brusel regulovat a pokutovat americké sociální sítě, přitvrdí svoji už tak dost drsnou politiku vůči spojencům – v případě pokut sociálním sítím sliboval, že zvýší cla na dovážené zboží do USA.

I proto Evropská komise v polovině dubna udělila společnostem Apple a Meta v probíhajících řízeních o porušení pravidel evropského zákona o digitálních trzích (DMA) spíš nižší pokuty.

Sociální sítě Středoevropané v průzkumu považují za nejsvobodnější ze všech médií. V tomto názoru se nejspíš odrážejí různé politické tlaky a hrátky kolem médií veřejné služby nebo vliv majitelů na obsah soukromých médií.

Zároveň ale lidé vnímají nezastupitelnou roli Evropské unie jako hlídače svobody médií – 59 procent dotázaných v průměru v celé V4 souhlasí s tím, že EU by měla porušování svobody slova nějak trestat. Nejvíc roli Evropské unie jako hlídače oceňují voliči demokratických stran, naopak voliči populistických formací mají vůči EU nejmenší důvěru – nejnižší byla u voličů slovenského vládního Směru, kde dosáhla pouze 36 procent.