Deset nejbohatších lidí na světě vydělávalo v pandemii 15 tisíc dolarů za sekundu, 99 procent ostatních o peníze přišlo

Majetek desítky nejbohatších lidí planety vzrostl natolik, že pokud by se tento nárůst zdanil jednorázovou daní ve výši 99 procent, zaplatilo by to výrobu vakcín pro celý svět. Vyplývá to ze zprávy mezinárodní humanitární organizace Oxfam International. „Miliardáři prožili fantastickou pandemii. Centrální banky napumpovaly do finančních trhů biliony dolarů, aby zachránily ekonomiku. Jenže hodně z těchto peněz skončilo v kapsách miliardářů, kteří vydělávali na růstu cen akcií,“ řekla výkonná ředitelka Oxfamu Gabriela Bucherová.

V číslech to znamená, že majetek lidí, jako je šéf Tesly Elon Musk, zakladatelé Googlu Sergey Brin a Larry Page nebo tvůrce Facebooku Mark Zuckerberg, během posledních dvou let vzrostl ze 700 miliard dolarů na 1,5 bilionu. Jak spočítali analytici Oxfamu, vydělávali 15 tisíc dolarů za vteřinu nebo 1,3 miliardy denně.

„Kdyby těchto deset mužů náhle zítra přišlo o 99,999 procenta svého majetku, stejně by měli více majetku než 99 procent obyvatel celé planety. Nyní mají šestkrát více peněz než nejchudší 3,1 miliardy lidí na planetě,“ řekla Bucherová při prezentaci studie „Nerovnost zabíjí“, kterou organizace vydala před blížícím se Světovým ekonomickým fórem v Davosu.

„Vakcíny měly za cíl ukončit pandemii, ale bohaté vlády dovolily farmaceutickým miliardářům a monopolům odříznout miliardám lidí přístup k očkování. Výsledkem je, že prudce narůstají rizika vyplývající z nerovnosti,“ tvrdí Bucherová. Podle Oxfamu nehledě na náklady na boj proti pandemii vlády na celém světě nezvýšily daně pro nejbohatší a pokračovaly v privatizaci veřejných statků, včetně výsledků vědeckého zkoumání covidu-19. „Vlády podpořily korporátní monopoly takovým způsobem, že za jeden rok došlo k větší tržní koncentraci než v předchozích patnácti letech,“ píše se ve zprávě.

Podle Oxfamu nerovnost přispívá k úmrtí minimálně 21 tisíc lidí denně, kteří umírají kvůli nedostupnosti zdravotní péče, kvůli hladu nebo dopadům klimatické krize. To je smrt jednoho člověka každé čtyři vteřiny. „Nikdy nebylo tak důležité začít s nápravou dopadů této obří nerovnosti. Musíme znovu získat alespoň část moci těchto elit a jejich extrémního bohatství, mimo jiné také prostřednictvím zdanění, vrátit tyto peníze do reálné ekonomiky a zachránit tak lidské životy,“ tvrdí Bucherová.

Oxfam International je konfederace nezávislých charitativních organizací, které se zaměřují na vymýcení globální chudoby. Původní Oxfam vznikl v roce 1942 na Univerzitě v Oxfordu a založila ho skupina kvakerů, sociálních aktivistů a univerzitních akademiků.

Komentář Martina Ehla

Férovější daně by zvláště v pandemii Bezosovi a spol. mohly a měly přistřihnout křídla. Doslova

21. 7. 2021 ▪ 2 min. čtení