Jedničky z maturity na Harvard či Oxford nestačí. Rozhoduje zápal pro obor

Kdo chce studovat na prestižní zahraniční univerzitě, měl by začít přípravnými kurzy už v nižších ročnících gymnázia nebo se rovnou přihlásit na gymnázium mezinárodní. Kromě studijního nadání může uchazečům hodně pomoci i sportovní talent. Pokud mladý člověk nemá statisíce na školné a ubytování, pomůže stipendium soukromých nadací.

Česká maturita, byť jsou na ní samé jedničky, ke zvládnutí náročného přijímacího řízení na nejprestižnější univerzity světa – například na Harvardovu či Cambridgeskou univerzitu – nestačí. Jejich přijímačky mají jiný ráz než testy v Česku, úkolem není vyplňovat letopočty či prokazovat encyklopedické znalosti. Zjišťuje se spíš zaujetí pro obor, schopnost logicky myslet a přinášet vlastní řešení daného problému.

Na takovou formu myšlení připraví studenty buď mezinárodní maturita, nebo speciální přípravné kurzy, s nimiž studenti začínají už v nižších ročnících osmiletých gymnázií. Takovými jsou například kurzy CTM Online, které nabízí pražské Centrum pro talentovanou mládež. Jde o on‑line kurzy, které ročně připraví přes 700 žáků a studentů ve věku od 11 let po maturitní ročníky. Nejnáročnější stupeň kurzů Advanced Placement (AP) a mezinárodní AP zkoušky jsou srovnatelné se zkouškami mezinárodní maturity IB.

„Hlásí se k nám motivovaní studenti. Informujeme je o náročnosti kurzů, a to jak obsahové, jazykové i časové. Časová náročnost začíná u mladších studentů na zhruba dvou hodinách týdně, u AP kurzů jde minimálně o deset hodin týdně. Takový závazek není pro každého,“ říká ředitelka Centra pro talentovanou mládež Jeanne Bočková.

Kurzy se zaměřují na to, aby studenti mohli studovat předměty, které je baví, naučili se odborné angličtině, jež se na českých školách téměř neučí, otrkali se v online prostředí a v komunikaci s instruktorem a nebáli se zvolit si náročnější kurz.

„Pro starší studenty nabízíme pestrou škálu kurzů, kterou si lze představit jako nabídku třeba stovky volitelných předmětů. A pro středoškoláky je určen především AP program, což je studium na úrovni prvního až druhého ročníku zahraničních vysokých škol. Středoškoláci mají možnost se takto náročným kurzům věnovat už na střední škole a opravdu se posunout hodně dopředu. Studují v angličtině, online a věnuje se jim tým padesáti instruktorů,“ popisuje Bočková.

Kurzy stojí od 7500 korun za půlrok do 16 500 korun za mezinárodně uznávané AP kurzy. Studenti z rodin s nízkými příjmy mohou žádat o sociální stipendium. Na zahraniční univerzity se dostane zhruba 80 procent z těch absolventů kurzu, kteří si podají přihlášku.

Užitečná databáze škol

Další formou vhodné přípravy je studium na mezinárodním gymnáziu s mezinárodní maturitou. Taková gymnázia jsou soukromá a mezi ta nejznámější patří například Open Gate nebo PORG. Na druhém z nich mají studenti už od kvinty možnost individuálních konzultací s tzv. university counselor, což je poradkyně pro studium na vysoké škole. Organizuje přednášky a informační webináře a spolu se školními psychology také pomáhá s kariérním poradenstvím.

„Pokud se student hlásí do USA nebo na prestižní univerzity ve Velké Británii, jako je Oxford, Cambridge nebo Královská univerzita v Londýně, s přípravou začínáme už na konci sexty. Studentům pomáháme najít vhodné mimoškolní aktivity, jako je doučování, dobrovolnictví, AP kurzy či stáže. Je také nutné se začít připravovat na přijímací testy,“ popisuje ředitelka PORG Dagmar Dluhošová.

Všichni studenti mají také přístup do platformy Unifrog, která funguje jako obří databáze škol z celého světa a přesného postupu, jak se na školu či obor přihlásit. Studenti mají v Unifrogu i databázi webinářů, návodů a mohou si v něm vytvořit životopis a podklady pro přijímací řízení. Studentům, kteří se na vyšší úrovni věnují sportu nebo hudbě, se doporučuje začít s kontaktováním univerzit v USA, protože tím zvyšují své šance na přijetí a na získání stipendia. Každý rok se na některou z nejlepších univerzit v britských, amerických či evropských městech dostane kolem dvaceti absolventů PORG. Většina studentů z Česka, kteří studují na Oxfordu, přišla právě z této školy.

Pomáhají body za sport i mimoškolní aktivity

Studenty přijaté na prestižní univerzity v USA lze rozdělit v zásadě do tří kategorií. Za prvé jsou to sportovci, kteří sport ovládají na takové úrovni, že mohou školu reprezentovat. „K těm jsou americké školy štědré, na některých je ale i tak třeba projít normálním přijímacím řízením,“ píše ve svém přehledu Nadace The Kellner Family Foundation, která mimo jiné poskytuje pro studium v zahraničí stipendia. Ženy mají oproti mužům výhodu, protože americké školy musí přispívat stejnou částkou na mužské i ženské sporty. Takže má‑li škola například tým amerického fotbalu, zbývá jí velký rozpočet i pro „smíšené“ sporty, jako je tenis nebo atletika.

Další kategorií jsou studenti finančně zajištění. Nemusí řešit financování a po škole nechtějí stipendium, což je posune v přijímacím řízení o několik příček výš. Třetí skupinou jsou studenti nadaní, kteří chtějí finanční podporu a na oplátku nabízejí své schopnosti. „Každá škola hledá někoho jiného, ani ty nejprestižnější nechtějí mít třídy plné stejných lidí. Nemusí tedy vadit, že nemáte dokonalé akademické výsledky, protože ty nejsou jediným měřítkem nadání. Body u přijímacího řízení můžete dostat i za jiné dovednosti a úspěchy, jen je musíte umět prodat,“ radí Kellnerova nadace.

Například míra úspěšnosti přijetí na Harvardovu univerzitu je 4,7 procenta, tedy za její brány se podívá ani ne pět ze sta uchazečů. Nejen na Harvardově, ale i na většině ostatních prestižních univerzit jsou součástí přijímacích zkoušek standardizované testy ACT nebo SAT, což se dá přirovnat k českým Scio testům, ovšem s mnohem vyšší náročností.

Uchazeč také musí napsat několik esejí, v nichž popíše, proč chce právě na té které škole studovat a jaká je jeho motivace pro daný obor. Stejně tak zájemci předkládají své mimoškolní zapojení a aktivity, v nichž rozvíjejí sebe nebo ostatní. Může to být například samovzdělávání nebo dobrovolnická činnost. Samozřejmostí je doložení studijního prospěchu na střední škole a na mnohé obory a fakulty je třeba absolvovat i osobní pohovor, k čemuž je nutné mít perfektní angličtinu.

Nadace poskytují až milion korun

Studium na zahraniční univerzitě není levné. Například na Cambridgi stojí jeden rok zhruba 600 tisíc korun, v čemž je zahrnuto školné, výdaje na bydlení a na stravu. Pomoci s tím studentům mohou stipendia, jež v Česku poskytuje několik nadací. Například Nadace The Kellner Family Foundation každoročně eviduje okolo 130 žádostí o grant od studentů, kteří se chystají na zahraniční univerzity. V akademickém roce 2021/2022 získalo finanční grant celkem 57 studentů, z toho nově přijatých je 25; ostatní pokračují v podpoře z předchozích let.

„Nejčastěji si studenti vybírají britské univerzity, například Cambridgeskou univerzitu, Oxfordskou univerzitu, Univerzitu v St. Andrews, Veřejnou vysokou školu v Londýně nebo Královskou univerzitu v Londýně a další,“ vyjmenovává mluvčí nadace Jitka Tkadlecová. „Při výběru stipendistů klademe důraz na přírodovědné a technické obory, které se ve stejné podobě a kvalitě většinou nedají studovat v Česku – například v propojení na vynikající laboratoře nebo vědecké skupiny, případně soukromý sektor. Jsou to třeba robotika, biochemie, umělá inteligence a podobně,“ dodává Tkadlecová.

O grant u nadace žádají studenti ve druhém pololetí posledního ročníku střední školy, tedy v době, kdy už jsou přijati, případně podmínečně přijati na zahraniční univerzitu. Výše grantu závisí na roční finanční rozvaze, kterou student předloží. Na jeden akademický rok v průměru od Nadace The Kellner Family Foundation získá 100 až 300 tisíc korun. Grant mají studenti na jeden rok studia, potom musí svoji žádost podat znovu. Pokud si ale udrží výborné akademické výsledky nebo se nezmění jejich ekonomická situace, nadace je podporuje částkou ve zhruba stejné výši po celou dobu studia bakalářského programu.

Investice do vzdělání

Stáhněte si přílohu v PDF

V průměru 15 nových studentů ročně podpoří i Bakala Foundation. O získání stipendia rozhoduje finanční potřeba a motivace každého z uchazečů. „Výběrová komise hodnotí ve dvou kolech nejdřív kvalitu přihlášky, tedy studijní výsledky, aktivity, motivaci, esej a doporučení, a následně výkon finalistů u osobního pohovoru. Ten zahrnuje diskuse otázek z oboru i mimo něj, kde porota hledá kromě akademické excelence i pozitivní společenský dopad daného studenta a jeho studia,“ vysvětluje Katarína Svitková, manažerka programu Scholarship v Bakala Foundation.

U každého studenta se individuálně určí částka, kterou uchazeč nebo jeho rodina nemůže pokrýt vlastními silami. Poplatky za školné a životní náklady se u různých univerzit výrazně liší. Nejčastěji se u stipendia jedná o roční částky ve výši 250 až 350 tisíc korun na studenta, výjimkou ale nejsou ani částky dosahující až jednoho milionu korun. „To jsou případy studentů na nejprestižnějších amerických univerzitách nebo na britských univerzitách po brexitu,“ dodává Svitková.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do vzdělání.