V roce 2021 zemřelo v Česku nejvíce lidí od konce druhé světové války, nejhorší byly první tři měsíce roku

V Česku loni zemřelo 139 600 lidí, tedy nejvíce od roku 1945. V druhém roce pandemie koronaviru přibylo oproti roku 2020 více než 10 tisíc mrtvých. Ukazují to data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

K nejvyššímu počtu úmrtí došlo podle ČSÚ v březnu, kdy zemřelo 16,8 tisíce obyvatel Česka. Na druhém místě byl v tomto kontextu leden, kdy zemřelo 16,2 tisíce lidí a třetím měsícem byl únor s 13,8 tisíce. Nejhorším dnem loňského roku byl v tomto ohledu 15. březen. „K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince,“ uvádí ČSÚ. V prvních třech měsících roku a pak i v listopadu a prosinci, kam spadá pátá vlna koronaviru, umíralo o 40, ale i 60 procent lidí víc, než je průměr posledních pěti let před propuknutím pandemie koronaviru.

Úřad neuvádí, jaké byly příčiny úmrtí lidí. S nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus a je nebezpečnější pro starší nebo chronicky nemocné lidi, loni podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo 24 249 lidí. „Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55–74letých, a to v průměru o 16 procent. Oproti  roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu,“ popisuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. „Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 procent vyšší než před pandemií,“ dodává.

U žen i mužů také klesla naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí. Nepříznivá epidemická situace se podle ČSÚ projevila více u mužů, u nichž počet úmrtí vzrostl o desetinu, zatímco u žen o šest procent. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Co nás čeká po smrti? I silně konzervativní obor jako pohřebnictví má své trendy

3. 1. 2022 ▪ 2 min. čtení

Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015 až 2019, v roce 2021 jich bylo 168.

Mezi kraji loni meziročně přibylo zemřelých nejvýrazněji v Královéhradeckém o 14 procent a Karlovarském o 13 procent. Naproti tomu na Vysočině počet úmrtí meziročně stagnoval a ve Zlínském kraji se zvýšil o dvě procenta.