Chemický sektor patří k největším průmyslovým odvětvím na světě a spotřebovává více než 10 procent světové produkce fosilních paliv. Není proto divu, že i na něj se upírají zraky ochránců životního prostředí a klimatu. Snaha očistit se od emisí skleníkových plynů už přináší první výsledky.
Zatímco v roce 1990 vyprodukoval evropský chemický průmysl 270 milionů metrických tun ekvivalentu CO₂, v roce 2018 to bylo 128 milionů. Celosvětový trend snižování emisí se však stále stupňuje a chemický průmysl se mu bude muset přizpůsobit.
Obzvlášť to platí pro ten evropský, na nějž se vztahují požadavky Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Tento plán počítá s transformací evropské ekonomiky směrem k uhlíkové neutralitě, kdy bude kontinent vypouštět jen takové množství emisí, které je schopný pohltit.
Zelená dohoda a s ní spojená transformace sice mohou představovat pro tradiční průmysly „strašáka“, na druhou stranu se však mohou sektoru vyplatit. Alespoň to tvrdí Evropská rada pro chemický průmysl (Cefic), sdružující zástupce tohoto odvětví napříč hranicemi. Cefic se chlubí tím, že chemický sektor se k závazkům Zelené dohody přihlásil už v říjnu 2020.
„Uvědomili jsme si obrovské obchodní příležitosti, které tato transformace nabízí našemu průmyslu,“ vysvětluje generální ředitel Ceficu Marco Mensink. „Chemické látky jsou přítomny v 95 procentech vyráběného zboží,“ podotýká.
Chemický průmysl se podílí mimo jiné na výrobě součástek do elektromobilů, solárních panelů či větrných turbín. Právě tyto technologie budou pro snížení emisí skleníkových plynů a naplnění Zelené dohody pro Evropu nezbytné.
Připravenost sektoru na zelenou transformaci potvrzují také velcí hráči evropského trhu. „Rozumíme dynamice současného světa a v revolučních změnách, jež se dějí v průmyslové výrobě, vidíme příležitost, které chceme využít,“ říká Filip Dvořák, generální ředitel agrochemické společnosti BASF v Česku.
Chemičky přepnou na elektřinu
Ambice chemického průmyslu v oblasti ochrany klimatu jsou srovnatelně velké s výzvami, které musí na cestě k udržitelné budoucnosti překonat. Zelená transformace bude muset proběhnout hned na dvou rovinách – průmysl se bude muset zbavit emisí a zároveň ekologizovat své produkty tak, aby neškodily životnímu prostředí a klimatu. „Naplnění Green Dealu a takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 bude v řadě chemických odvětví znamenat bezprecedentní a zcela zásadní transformaci v podobě nasazení zcela nových technologií,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Chemický průmysl v současné době patří mezi energeticky nejnáročnější odvětví a zřejmě tomu tak bude i nadále. Pomoci s ozeleněním by mu však mohla elektřina, díky níž by se výroba chemických látek stala emisně méně náročnou. V budoucnu tak lze očekávat, že chemičky bude pohánět elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů či bezemisního vodíku.
Chemický průmysl se také bude muset poohlédnout po alternativních látkách. Jeden z pilířů Zelené dohody pro Evropu se totiž věnuje přímo chemickému průmyslu – konkrétně jde o Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek, která by se podle analýz ministerstva průmyslu a obchodu mohla dotýkat až 28 procent odhadovaného obratu v odvětví. Řada chemických látek bude muset být v případě přijetí legislativy nahrazena jinými, což by se mohlo na ekonomice odvětví odrazit negativně. Evropský průmysl by navíc mohl být převálcován méně ekologickými, avšak levnějšími podniky z mimoevropských států.
Americký fond investuje přes tři miliardy korun do české chemičky Draslovka
Český chemický průmysl bude moci pro svou transformaci využít dotace z evropských fondů. Od roku 2007 podpořila Evropská unie v této oblasti´více než 2200 českých projektů v hodnotě zhruba 15,5 miliardy korun. Další podpora odvětví má podobu investičních pobídek za 145 miliard korun. Peníze z unie budou do oboru směřovat i v dotačním období 2021–2027, tentokrát se zaměřením právě na modernizaci, snižování emisí a obecně ekologizaci odvětví.
Stáhněte si přílohu v PDF
Recyklace plastů už není tabu
Chemického průmyslu se bude týkat také přechod na oběhovou ekonomiku, jejímž cílem je co nejvíce šetřit zdroje a využívat odpad jako druhotnou surovinu.
„Chemie nabízí řadu inovativních metod pro recyklaci, zejména chemickou recyklaci, díky níž dochází ke stoprocentnímu využití odpadů,“ zdůrazňuje Vošahlík. Chemická recyklace je proces, kdy se už dříve vyrobené plasty přeměňují zpět na své základní stavební prvky. Ty pak mohou být využity k výrobě nových plastů, paliv či vosků. K přeměně starých plastů na suroviny se vedle chemických látek často využívá i teplo. Zkušenosti s tím má i BASF s projektem ChemCycling.
„Pomocí termochemické recyklace lze jako zdroj využít zhruba 70 procent směsného plastového odpadu, jako jsou například matrace a pneumatiky, což je výrazně více, než kolik umožňuje recyklovat mechanická cesta,“ vysvětluje ředitel BASF Dvořák.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chemický průmysl.
