Inflace v lednu dle očekávání citelně zrychlila a dosáhla 9,9 procenta. Hlavní příčina šla na vrub cen elektřiny a plynu. Ceny elektřiny meziměsíčně poskočily o 40 procent, ceny plynu pak o 30 procent, a to jak z titulu změn ceníků, tak konce odpuštění DPH ze závěru minulého roku. Ceny elektřiny tak přešly z prosincového meziročního poklesu zhruba na 20procentní růst. Jen tento faktor způsobil zrychlení meziroční inflace o dva procentní body. Ceny energií však v řadě evropských zemí koncem minulého roku rostly podstatně rychleji, v několika z nich dokonce přes 50 procent.

Dosavadní meziroční růst cen elektřiny a plynu pro domácnosti v Česku o pětinu tak stále zaostává za násobnými růsty cen na trhu. Velcí dodavatelé totiž elektřinu a plyn na letošní rok nakupovali průběžně, a to ještě před raketovým růstem cen v druhé polovině minulého roku. Lednový nárůst cen energií pro domácnosti byl tímto stále tlumen a oproti tržnímu vývoji byl relativně mírný, a to i s přihlédnutím k tomu, že konečná cena pro domácnosti je tvořena i dalšími položkami a růst tržních cen se do nich promítá jen částečně.

Dosavadní vývoj na energetickém trhu však moc příznivě nevyznívá. Ceny energií zůstávají násobné oproti první polovině minulého roku i pro dlouhodobější kontrakty, například na rok 2023. Pokud se vývoj na energetickém trhu výrazně neotočí, růst cen energií pro domácnosti tak letošním lednem neskončil a bude muset pokračovat, a to nejen v letošním roce, ale i v roce příštím. To bude další proinflační faktor, a to nejen přímo přes ceny energií pro domácnosti, ale i nepřímo, jelikož vyšší ceny energií budou muset do cen přenést i firmy. Jen tento efekt bude inflaci v příštím roce meziročně zvyšovat o několik procentních bodů a komplikovat ČNB snahu vrátit inflaci ke svému dvouprocentnímu cíli.