Sněmovna se zadřela jako staré auto. Vrčí, kouří se z ní, nejede. Oprava je přitom snadná

Automobil máme zpravidla kvůli tomu, aby nás někam dovezl. Poslaneckou sněmovnu máme k tomu, aby projednávala zákony. Stane se, že automobil vydává podivné zvuky, kouří se z něj, klepe se, ale nejede. Stane se i, že ze sněmovny se ozývají podivné výkřiky, občas se z ní vzrušením až kouří, ale zákony neprojednává. Každý asi chápe, že nefunkční automobil patří do opravny. Co ale s nefunkční sněmovnou? 

Současná situace, kdy sněmovní menšina obstrukcemi blokuje projednání různých zákonů, od korespondenční volby po novelu pandemického zákona, je opravdu na pováženou. Jednací řád zjevně umožňuje, aby organizovaná menšina zabránila většině prosadit jakoukoliv normu. Stačí  donekonečna řečnit a neschválí se ani program sněmovní schůze, jak v nás v minulých hodinách přesvědčil Tomio Okamura.

Je to sice pro politické nerdy docela zábavné představení, ale efektivní vládnutí je skrze něj zcela znemožněno. Pokud bychom této praxi přitakali, museli bychom připustit, že vlastně ani moc nezáleží na tom, jak dopadnou volby, protože vítěz sice může mít své představy, jak řídit zemi, ale jsou vlastně úplně irelevantní, protože prostředek řízení, tedy příslušné zákony, nikdy kvůli obstrukcím menšiny neprojdou. O tom, že se za této situace jedná o funkční demokracii, lze s úspěchem pochybovat.