Bylo by to krásné, kdyby po koronakrizi žádná další krize nenastala a svět by mohl aspoň na chvíli volně dýchat. Kdyby Rusko skutečně stáhlo své síly z hranic s Ukrajinou, konflikt, který vypadal jako největší vojenská hrozba od druhé světové války, by skončil až pohádkově krásně: agresor si nějak uvědomil své meze a sám se stáhl.
Krize střídá krizi
Až doposud si tu krize podávaly ruce a dobrých zpráv bylo poskrovnu. Po divokých devadesátkách se nové tisíciletí uvedlo nervozitou kolem kolapsu počítačů přecházejících na rok 2000. To byla též krize, která se nakonec nekonala. Nicméně hned poté si svět zažil dotcomový krach na amerických burzách. V roce 2001 nastal Enron, americká krize, která se podepsala po celém světě. A ještě neuschly investorské slzy a svět se otřásl 11. září 2001, když padla newyorská Dvojčata v apokalyptickém přímém přenosu. Aniž by došlo k dokončení válečných operací, svět se řítil do finanční krize, která začala probobtnávat od léta roku 2007 problémy v BNP Paribas. Ta svět trápila po mnoho dalších let a svého vrcholu dosáhla v září 2008 pádem Lehman Brothers. Od té doby jela americká obdoba centrální banky krizový režim nulových úrokových sazeb až do roku 2015, kdy je začala opět pomaloučku polehoučku zvedat. Nicméně Evropská centrální banka držela nízké sazby déle – až jsme s nimi nenápadně vpluli přímo do krize koronavirové. Bez nádechu. Americká krize se překlopila do krize evropské, kterou symbolizovalo za celý problémový jih Řecko. Jednu dobu to vypadalo špatně jak pro euro, tak pro řecké členství v něm. Evropa se otřásala v základech.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
