Nezdá se, že by vláda chtěla šetřit na položkách, které nejvíce nafoukly deficit rozpočtu

Existují dva dobré důvody, proč bylo nutné přepracovat rozpočet, který koaliční vláda premiéra Fialy zdědila. Prvním z nich je rozpočtová laxnost minulé ministryně, ale ještě důležitějším důvodem byla nutnost „přepočítat“ rozpočet na mnohem vyšší inflaci. To se stalo, a tak rozpočet počítá nejen s vyššími příjmy, ale i valorizací penzí a potřebou některé jiné výdaje navýšit.

Proškrtání rozpočtu a zohlednění inflace přineslo docela impresivní výsledek. Z rozpočtu atakujícího hranici schodku 400 miliard se stal, po několika týdnech zřejmě náročné práce, rozpočet se schodkem pod 300 miliard. S tím, jak poskočí nominální HDP (zejména díky inflaci, ale také asi o hezký růst ekonomiky), mohl by se deficit dostat komfortně pod hranici pěti procent HDP. To vše zní jako dobré zprávy.

Realita je bohužel horší. Fakticky totiž stojíme teprve na začátku konsolidace státních financí a úplně snadný proces to nebude. A zejména platí, že teze „nedotkne se to lidí“ je samozřejmě nesmysl (přece právě lidé do rozpočtu, na rozdíl třeba od opic, peníze odvádí a z rozpočtu k nim zpět směřují – k opicím též, třeba přes podporu zoo, ovšem v míře spíše zanedbatelné).