V poslední době je četnost nepravděpodobných událostí nepříjemně vysoká. Přilétla další z černých labutí. Válka. To, že rusko-ukrajinský konflikt v nejbližší době nepřinese ekonomice nic dobrého, je zřejmé. Horší je ovšem zhoršení mezinárodních vztahů, které může na dlouhou dobu ovlivnit nejen evropskou, ale celou globální ekonomiku.

Sankce. Jistě na prvním místě se ve vztahu k ekonomice mluví o sankcích vůči Rusku a o jejich dopadech. V době psaní těchto řádek platila první sada sankcí, která neznamenala výraznější zátěž pro ruskou ekonomiku ani její obchodní partnery. Další sankce, které budou pravděpodobně následovat, budou nejspíše těžšího kalibru. Nicméně před jejich oznámením těžko odhadovat ekonomické dopady. Až přijde okamžik na jejich vyhodnocování, bude potřeba pamatovat na to, že v českém případě jsou často důležitější nepřímé ekonomické vazby než přímá expozice vůči ruskému hospodářství. Část přidané hodnoty vytvořené v Česku směřuje v podobě polotovarů a dílů nejdříve do Německa a dalších zemí a teprve potom jako součást hotového výrobku do Ruska.

Energie. Zdálo se, že mírný průběh zimy otupí energetickou krizi v Evropě. Ceny zemního plynu sestoupily z prosincových rekordních hodnot a v prvních týdnech letošního roku se stabilizovaly. S eskalací situace na Ukrajině vystřelily prakticky okamžitě ceny ropy i zemního plynu. Ropa typu Brent se za 105 dolarů za barel obchodovala naposledy v červenci 2014. Rusko ovšem dodává světu, včetně Česka, železnou rudu, ocel a další suroviny a materiály. Reakce jejich cen na sebe také nenechala čekat. Válka je další nákladový šok, který přispěje k již beztak vysoké inflaci.

Rusko s podílem menším než dvě procenta na globální ekonomice sice nehraje klíčovou roli, v současném ekonomicky silně propojeném světě je ovšem důležitá každá komplikace v soukolí. Návrat studené války, nové bariéry v politice i ekonomice mohou negativně působit celou řadu let, případně desetiletí.